Souhvězdí Plachty

Plachty (Vela)
Plachty · Nejjasnější hvězda: γ VelorumZobrazit souhvězdí v registru hvězd

Přehled

Latinský název
Vela (Vel)
Nejjasnější hvězda
γ Velorum (γ Vel)
Relativní jasnost
1,75 mag
Katalog Hipparcos
HIP 39953
Plocha
500 deg² (pořadí: 32 z 88)
Rektascenze
8h 03m 27s až 11h 05m 50s
Deklinace
-57° 10' 28'' až -37° 09' 36''
Sousední souhvězdí
Vývěva, Kompas, Lodní záď, Lodní kýl, Kentaur

Viditelnost

Severní oblohaBerlin
Jižní oblohaSydney
viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

Souhvězdí Plachty

Plachty jsou souhvězdí jižní polokoule. Až do 18. století patřilo toto souhvězdí k souhvězdí mocné lodi Argo. V roce 1756 rozdělil Nicolas-Louis de Lacaille loď Argo na hvězdné mapě na tři části: kýl (Carina), záď (Puppis) a plachty (Vela) lodi. Definitivně bylo rozdělení stanoveno v roce 1763 v jeho hvězdném katalogu. Nejjasnější hvězda souhvězdí, γ Velorum, nese neoficiální přízvisko Regor: astronaut Gus Grissom přečetl pozpátku křestní jméno svého kolegy Rogera Chaffeeho. Oba zahynuli v roce 1967 při požáru Apolla 1.

Mytologie

První a druhá část jsou uvedeny u souhvězdí Lodní záď a Lodní kýl.

Loď Argo a Argonauti (3. část) – Z vděčnosti prozradil Fíneus Argonautům, jak překonat Kyanejské skály, které při průjezdu rozdrtí lidi i zvířata. Vypustili před sebou holubici (souhvězdí Holubice), která skalami proletěla dřív, než se srazily. Když se skály znovu rozevřely, proplouli jimi i oni sami. Plavba pokračovala ledovými větry. Na Černém moři potkali mnohé národy a připluli k ostrovu Tia (Áreův ostrov), kde žili stymfalští ptáci, kteří vystřelovali svá pera jako šípy. Herkules je již jednou při jedné ze svých dvanácti prací (souhvězdí Herkules) zahnal hlukem. Stejně tak je Argonauti vyplašili hlasitým křikem a údery do svých štítů. Iásón se vydal do hlavního města Kyty ke králi Aiétovi, který vlastnil oheň chrlící býky, dar boha ohně Héfaista. Pokud by Iásón s jejich pomocí zasel na Áreově poli dračí zuby, měl dostat zlaté rouno. S pomocí Médeie, královy dcery, se mu to podařilo. Král však rouno vydat nechtěl a chystal se Argonauty v noci pobít. Pod podmínkou, že si ji Iásón vezme, zradila Médeia svého otce a pomohla rouno ukrást. I zpáteční cesta byla nebezpečná: Orfeus svým zpěvem přehlušil Sirény a Médeia na Krétě přemohla bronzového obra Talóa. Doma předal Iásón Peliovi zlaté rouno, Peliás však nedodržel slib, že mu přenechá trůn. Médeia v podobě kněžky proto přemluvila Peliovy dcery, aby ho rozsekaly a uvařily, že ho pak svým kouzlem omladí. Dcery poslechly, Médeia však kouzlo odepřela. Peliův syn Akastos vyhnal Iásóna a Médeiu z Iólku. Uprchli do Korintu, ale ani tam nenašli štěstí: o deset let později se Iásón zamiloval do Glauké, královy dcery, a Médeiu zapudil. Ta se pomstila tím, že zabila jejich společné děti, krále i jeho dceru.