Přehled
- Latinský název
- Pyxis (Pyx)
- Nejjasnější hvězda
- α Pyxidis (α Pyx)
- Relativní jasnost
- 3,67 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 42828
- Plocha
- 221 deg² (pořadí: 65 z 88)
- Rektascenze
- 8h 26m 43s až 9h 27m 37s
- Deklinace
- -37° 17' 31'' až -17° 24' 41''
- Sousední souhvězdí
- Hydra, Lodní záď, Plachty, Vývěva
Viditelnost
Souhvězdí Kompas
Kompas je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je α Pyxidis. Mnohem zajímavější k pozorování je však hvězda T Pyxidis, již vyhaslá hvězda o zdánlivé hvězdné velikosti až 15,8 mag, která v pravidelných intervalech vyvolává opakovanou novu (zjasnění na povrchu bílého trpaslíka způsobené explozivním zapálením vodíku v soustavě dvojhvězdy). T Pyxidis obíhá svou dosud aktivní sousední hvězdu v tak malé vzdálenosti, že z ní odsává plyn. Když tento plyn dopadá na povrch vyhaslé hvězdy, dochází čas od času k termonukleárním explozím. Poslední novy proběhly v letech 1890, 1902, 1920, 1944, 1966 a 2011. V těchto obdobích bylo možné T Pyxidis o zdánlivé hvězdné velikosti až 6,5 mag spatřit na nebeské klenbě pouhým okem.
Historie
Francouzský teolog Nicolas-Louis de Lacaille, který zasvětil svůj život astronomii, geodézii a matematice, zavedl 14 nových souhvězdí jižní polokoule. V roce 1750 se vydal na čtyřletou cestu k mysu Dobré naděje, aby zde mimo jiné pozoroval souhvězdí jižní oblohy. Přitom katalogizoval téměř 10 000 hvězd. Svá nová souhvězdí pojmenoval Nicolas-Louis de Lacaille většinou podle technických přístrojů. Tak vznikla souhvězdí Sochař, Pec, Rydlo, Vývěva, Malíř, Mikroskop, Síť, Oktant, Hodiny, Kompas, Tabulová hora, Dalekohled, Pravítko a Kružítko. Kromě toho rozdělil velké antické souhvězdí lodi Argo na tři souhvězdí: Lodní kýl, Lodní záď a Plachty. Jeho hvězdný katalog jižní oblohy vyšel v roce 1763, rok po jeho smrti, pod názvem „Coelum Australe Stelliferum“. Jeho 14 novým souhvězdím je společné, že se skládají z poměrně slabých hvězd.
Čtyři nejjasnější hvězdy Kompasu považovali staří Řekové za stěžeň lodi Argo, součástí antického souhvězdí však nebyly. Kompas jako takový ve starověku ještě znám nebyl, neboť první magnetický kompas začali používat Číňané teprve v 11. století. Nicolas-Louis de Lacaille zavedl Kompas poprvé v roce 1756 pod francouzským názvem „la Boussole“ a v roce 1763 jej polatinštil na „Pyxis Nautica“. Rovněž v roce 1756 rozdělil loď Argo na tři samostatná souhvězdí, protože se mu zdála příliš velká a nepřehledná; definitivně bylo rozdělení stanoveno v roce 1763 v jeho hvězdném katalogu. Tak vznikla souhvězdí Lodní kýl (Carina), Lodní záď (Puppis) a Plachty (Vela).
