Souhvězdí Jižní kříž

Souhvězdí Jižní kříž

Souhvězdí Jižní kříž je srdcem jižní polokoule: nejmenší ze všech souhvězdí, ale zároveň nejznámější a nejobdivovanější souhvězdí jižní oblohy. Jeho čtyři nejjasnější hvězdy α Crucis (Acrux), β Crucis (Becrux), γ Crucis (Gacrux) a δ Crucis (Decrux) tvoří kříž viditelný pouhým okem. Nejlépe se hodí k nalezení jižního nebeského pólu: prodloužíme-li spojnici od γ Crucis k α Crucis zhruba čtyřapůlkrát, dostaneme se téměř přesně k jižnímu nebeskému pólu.

Souhvězdí leží v Mléčné dráze, v oblasti s mnoha jasnými hvězdami, a pozorovatelům má co nabídnout. α Crucis a β Crucis zaujímají v seznamu nejjasnějších hvězd 13. a 19. místo. Zdánlivě poblíž safírově modré β Crucis, nazývané také Mimosa, stojí krvavě rudá uhlíková hvězda, která je ve skutečnosti mnohem vzdálenější. Dále na východ mezi α Crucis a β Crucis leží slavný Uhelný pytel, temná mlhovina z plynu a prachu ve vzdálenosti přes 500 světelných let. Působí jako díra v jasně zářící Mléčné dráze. Nedaleko β Crucis se navíc nachází nádherná otevřená hvězdokupa, „Šperkovnice“ NGC 4755. V triedru se naskytne velkolepý pohled na zhruba 50 jasných hvězd, mezi nimi modří veleobři a jako zvláštní ozdoba žhavě rudý obr uprostřed hvězdokupy.

Historie

Vlivem precese zemské osy stál Jižní kříž ve starověku na obloze severněji a v jižním Středomoří byl ještě do raného středověku vidět těsně nad jižním obzorem. Dnes ho lze spatřit celý jen jižně od zhruba 25 stupňů severní šířky. Precese vzniká proto, že Slunce a Měsíc svou přitažlivostí působí na zploštělou, rotující Zemi; zemská osa přitom asi za 25 800 let jednou opíše kužel. V době Kristova ukřižování stál Jižní kříž pravděpodobně na obzoru. Podle starých záznamů byl v Alexandrii na počest císaře Augusta (63 př. n. l. – 14 n. l.) znám jako „Thronus Caesaris“.

Přestože bylo toto seskupení hvězd známo po tisíciletí, nikdy mu nebylo přiděleno vlastní souhvězdí. Řekové v něm viděli zadní nohy Kentaura. Teprve v 16. století v něm evropští námořníci rozpoznali kříž, symbol své víry, a používali ho jako ukazatel k jižnímu nebeskému pólu. Podle starých záznamů bylo souhvězdí poprvé zobrazeno koncem 16. století na nebeském glóbu Petra Plancia (astronoma, teologa a kartografa, 1552–1622). Jižní kříž zdobí vlajky Austrálie, Brazílie, Nového Zélandu, Papuy Nové Guineje a Samoy.