Přehled
- Latinský název
- Cetus (Cet)
- Nejjasnější hvězda
- Deneb Kaitos (β Cet)
- Relativní jasnost
- 2,04 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 3419
- Plocha
- 1 231 deg² (pořadí: 4 z 88)
- Rektascenze
- 23h 56m 25s až 3h 23m 47s
- Deklinace
- -24° 52' 22'' až +10° 30' 52''
- Sousední souhvězdí
- Beran, Ryby, Vodnář, Sochař, Pec, Eridanus, Býk
Viditelnost
Souhvězdí Velryba
Velryba je souhvězdí jižní polokoule. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je β Ceti, která nese arabské jméno Deneb Kaitos (ocas netvora).
Nejznámější hvězdou souhvězdí je však ο Ceti (Mira – Podivuhodná). Nachází se na krku Velryby a přibližně každých jedenáct měsíců (332 dní) svítí téměř tak jasně jako Polárka. Mira je červený obr, který kolísá mezi různými stupni jasnosti, mezi 2. a 9. hvězdnou velikostí. Když je Mira ve 2. hvězdné velikosti, lze ji výborně pozorovat pouhým okem, zatímco od 7. hvězdné velikosti je zapotřebí triedr. V 9. hvězdné velikosti je viditelná už jen dalekohledem.
Mytologie
Král Kefeus byl podle řecké mytologie králem Etiopie. Byl potomkem nymfy Íó, která byla Diovou milenkou. Kefeus byl ženatý s ješitnou Kasiopejou, která se všude chlubila, že je ještě krásnější než Nereovny, padesát dcer mořského boha Nerea. Mořský bůh Poseidón, který měl za manželku jednu z Nereoven, poté poslal k pobřeží Kefeovy říše mořskou obludu Kétos. Kefeus se s prosbou o pomoc obrátil na Ammónovu věštírnu. Věštírna mu přikázala, aby svou dceru Andromedu přikoval ke skále a obětoval ji obludě. Jen tak prý bude možné zastavit pustošení u jeho pobřeží. Ve svém zoufalství se Kefeus řídil radou věštírny. Andromedu však na poslední chvíli zachránil hrdina Perseus. Ten si pak nárokoval Andromedinu ruku. Přestože Andromeda už byla zaslíbena svému strýci Fíneovi, Kefeus svolil. Nakonec došlo na svatební hostině k boji mezi Perseem a Fíneem. V průběhu tohoto boje nastavil Perseus Fíneovi hlavu Medúsy. Ten na místě zkameněl.
Kefeus, Kasiopeja, Andromeda, Perseus a netvor Kétos (Velryba) byli později přeneseni na oblohu jako souhvězdí.
