Souhvězdí Jednorožec

Jednorožec (Monoceros)
Jednorožec · Nejjasnější hvězda: β MonocerotisZobrazit souhvězdí v registru hvězd

Přehled

Latinský název
Monoceros (Mon)
Nejjasnější hvězda
β Monocerotis (β Mon)
Relativní jasnost
4,60 mag
Katalog Hipparcos
HIP 30867
Plocha
482 deg² (pořadí: 35 z 88)
Rektascenze
5h 55m 52s až 8h 11m 24s
Deklinace
-11° 22' 08'' až +11° 56' 00''
Sousední souhvězdí
Blíženci, Orion, Zajíc, Velký pes, Lodní záď, Hydra, Malý pes

Viditelnost

Severní oblohaBerlin
Jižní oblohaSydney
viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

Souhvězdí Jednorožec

Jednorožec je souhvězdí severní i jižní polokoule. Souhvězdí lze tedy pozorovat odkudkoli na světě. Jeho nejjasnější hvězdou je β Monocerotis, která představuje pravé přední kopyto jednorožce.

Ačkoli souhvězdí Jednorožce tvoří jen relativně slabé hvězdy, dá se poměrně snadno najít. Nachází se totiž uprostřed velmi známého seskupení hvězd Zimní trojúhelník. Jde o seskupení tří hvězd, které je v zimě velmi dobře viditelné; tyto hvězdy spolu tvoří téměř rovnostranný trojúhelník. Tvoří ho hvězdy Prokyon (v souhvězdí Malého psa), Sírius (v souhvězdí Velkého psa) a Betelgeuze (v souhvězdí Orionu).

Kromě toho mohou v tomto souhvězdí mnoho objevit i amatérští astronomové. Protože jím prochází Mléčná dráha, obsahuje množství otevřených hvězdokup a galaktických mlhovin. Zvláštní zmínku si zaslouží otevřená hvězdokupa M 50, která se skládá z asi 100 hvězd, a otevřená hvězdokupa NGC 2244, jež leží ve slavné mlhovině Rozeta. Mlhovina Rozeta je plynné mračno, které září díky mnoha mladým hvězdám s vysokým zářivým výkonem. Obě hvězdokupy lze prozkoumat už triedrem.

Historie

Nizozemský teolog, astronom a kartograf Petrus Plancius navrhl v roce 1612 nebeský glóbus, na němž bylo několik nových souhvězdí, která neobsahovala žádné jasné hvězdy. Na něm zavedl Jednorožce spolu se Žirafou; i Holubice pochází od něj. Zda přitom Plancius myslel na Bibli, se nedochovalo; jednorožec však odedávna platil za křesťanský symbol čistoty. Jacob Bartsch převzal Jednorožce a Žirafu v roce 1624 do své hvězdné mapy a proslavil je. Jednorožce vykládal jako biblické zvíře.

Pro tento výklad hovoří skutečnost, že je jednorožec zmíněn na několika místech Starého zákona. Jednorožec zmíněný ve Starém zákoně je však nejspíše důsledkem chyby v překladu. V řeckém překladu bylo hebrejské slovo „Re'em“ přeloženo jako jednorožec. Ve skutečnosti byl ale nejspíš míněn pratur. Ten byl na starých kresbách často zobrazován z boku, takže místo jeho dvou rohů byl vidět jen jeden. Jednorožec z Bible tedy nejspíš vychází ze zcela obyčejného, pozemského zvířete.