Přehled
- Latinský název
- Grus (Gru)
- Nejjasnější hvězda
- Alnair (α Gru)
- Relativní jasnost
- 1,74 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 109268
- Plocha
- 366 deg² (pořadí: 45 z 88)
- Rektascenze
- 21h 27m 43s až 23h 27m 04s
- Deklinace
- -56° 23' 27'' až -36° 18' 46''
- Sousední souhvězdí
- Jižní ryba, Mikroskop, Indián, Tukan, Fénix, Sochař
Viditelnost
Souhvězdí Jeřáb
Jeřáb je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězda nese arabské jméno Alnair (jasná z rybího ocasu). Představuje jedno z jeřábových křídel. Pojmenování nejjasnější hvězdy vychází z toho, že až do počátku 17. století patřila k souhvězdí Jižní ryby.
Historie
Zatímco souhvězdí severní polokoule byla známa již od starověku a vycházejí z nejrůznějších mytologií, mnohá souhvězdí jižní polokoule zůstala dlouho bez jména. Teprve v 16. století se jim začala věnovat pozornost. V letech 1595 až 1597 zmapovali nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser (vrchní kormidelník) a Frederick de Houtman (bratr kapitána) z pověření Petra Plancia během jedné výpravy jižní oblohu. Pod dojmem zážitků ze své cesty do Východní Indie pojmenovali tucet souhvězdí: Chameleón, Moucha, Létající ryba, Indián, Jeřáb, Rajka, Páv, Fénix, Mečoun, Malý vodní had, Jižní trojúhelník a Tukan.
Hvězdy Jeřábu se však ve starověku ještě počítaly k souhvězdí Jižní ryby a teprve v roce 1598 je Petrus Plancius na svém nebeském glóbu znovu zachytil jako „Krane Grus“ (nizozemsky a latinsky jeřáb). Petrus Plancius znal tohoto ptáka i toto seskupení hvězd ze záznamů dvou nizozemských mořeplavců Pietera Dirkszoona Keysera a Fredericka de Houtmana. V roce 1603 převzal německý astronom Johann Bayer souhvězdí jako Jeřáb do svého hvězdného atlasu „Uranometria“. Jméno „Phoenicopterus“ (plameňák), které se objevilo později a patrně rovněž pochází od Plancia, se neujalo.
