Souhvězdí Velký pes

Velký pes (Canis Major)
Velký pes · Nejjasnější hvězda: SiriusZobrazit souhvězdí v registru hvězd

Přehled

Latinský název
Canis Major (CMa)
Nejjasnější hvězda
Sirius (α CMa)
Relativní jasnost
-1,44 mag
Katalog Hipparcos
HIP 32349
Plocha
380 deg² (pořadí: 43 z 88)
Rektascenze
6h 11m 36s až 7h 27m 54s
Deklinace
-33° 15' 02'' až -11° 01' 49''
Sousední souhvězdí
Jednorožec, Zajíc, Holubice, Lodní záď

Viditelnost

Severní oblohaBerlin
Jižní oblohaSydney
viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

Souhvězdí Velký pes

Velký pes je souhvězdí jižní polokoule. Jeho hruď korunuje nejjasnější hvězda oblohy, α Canis Majoris, řecky Sírius (Spalující). Jasněji se na obloze jeví jen Slunce, Měsíc a některé planety.

Velkého psa lze snadno najít: tři jasné hvězdy Orionova pásu ukazují jihovýchodním směrem přímo na Sírius.

Mytologie

Velký pes má od starověku zvláštní, i když rozdílný význam. Egypťané uctívali Sírius jako bohyni Sopdet (řecky Sothis), která splynula s Isidou. Psa v těchto hvězdách podle dnešních poznatků neviděli, teprve Řekové a Římané z nich udělali Velkého psa. Sopdet ohlašovala v červenci východem Síria každoroční nilské záplavy, a tím i konec dlouhého sucha. Pro Řeky naopak východ Síria zahajoval velká letní vedra, v nichž země vysychala. Římané nazývali tyto nejteplejší dny roku podle Psí hvězdy „psí dny“. Dnes Sírius kvůli precesi zemské osy vychází v našich zeměpisných šířkách až koncem srpna za ranního svítání; na večerní obloze je vidět především v zimních měsících.

Velký pes se objevuje i v dalších řeckých pověstech, například ve známé pověsti o Diovi a Európě. Zeus se zamiloval do Európy, dcery krále Agénora z Fénicie. Přijal podobu býka s nádhernou bílou srstí a lesklými rohy a přimísil se ke stádu jejího otce. Európé okouzleně ozdobila býka květinami a dokonce se mu posadila na hřbet. Zeus se rozběhl k moři a odplaval s ní na Krétu. Teprve tam vyděšené Európě odhalil svou pravou podobu a zahrnul ji nesčetnými dary, mezi nimi i nekonečně rychlým a nesmrtelným psem Lailapem. Európé ho odkázala svému synovi, který ho předal lovkyni Prokridě. Když ji její manžel Kefalos při lovu nešťastnou náhodou zabil, přešel Lailaps do jeho vlastnictví. Kefalos ho vzal s sebou do Théb, kde řádila dravá liška, kterou nikdo nedokázal chytit. A tak pes, kterému nic neuniklo, pronásledoval lišku, kterou nebylo možné chytit, a liška mu vždy na poslední chvíli znovu unikla. Zeus se nakonec slitoval, proměnil obě zvířata v kámen a Lailapa umístil na oblohu jako souhvězdí Velkého psa.