Přehled
- Latinský název
- Triangulum Australe (TrA)
- Nejjasnější hvězda
- Atria (α TrA)
- Relativní jasnost
- 1,91 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 82273
- Plocha
- 110 deg² (pořadí: 83 z 88)
- Rektascenze
- 14h 56m 01s až 17h 13m 53s
- Deklinace
- -70° 30' 42'' až -60° 15' 52''
- Sousední souhvězdí
- Pravítko, Kružítko, Rajka, Oltář
Viditelnost
Souhvězdí Jižní trojúhelník
Jižní trojúhelník je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je α Trianguli Australis, nazývaná také Atria, což je umělé slovo vytvořené z latinského označení „Alpha Trianguli Australis“. Stejně vznikla i jména druhé a třetí nejjasnější hvězdy: Beta Trianguli Australis se nazývá také Betria, Gamma Trianguli Australis Gatria.
Jižní trojúhelník je výrazně jasnější, ale o něco menší než jeho severní protějšek, souhvězdí Trojúhelník. Atria, Betria a Gatria tvoří rovnoramenný trojúhelník. Jako hvězdy 2. a 3. hvězdné velikosti jsou snadno viditelné pouhým okem. Nejsnáze najdeme souhvězdí s pomocí hvězdy Rigil Kentaurus, nejjasnější hvězdy Kentaura a třetí nejjasnější hvězdy oblohy: východně od ní leží Jižní trojúhelník.
Historie
Zatímco souhvězdí severní polokoule byla známa již od starověku a vycházejí z nejrůznějších mytologií, mnohá souhvězdí jižní polokoule zůstala dlouho bez jména. Teprve v 16. století se jim začala věnovat pozornost. V letech 1595 až 1597 zmapovali nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser (vrchní kormidelník) a Frederick de Houtman (bratr kapitána) z pověření Petra Plancia během jedné výpravy jižní oblohu. Pod dojmem zážitků ze své cesty do Východní Indie pojmenovali tucet souhvězdí: Chameleón, Moucha, Létající ryba, Indián, Jeřáb, Rajka, Páv, Fénix, Mečoun, Malý vodní had, Jižní trojúhelník a Tukan. O výrazném trojúhelníku poprvé informoval italský mořeplavec Amerigo Vespucci v roce 1503, tehdy však nebyl zařazen do žádného hvězdného atlasu. Téměř o století později jej poprvé zakreslili Keyser a de Houtman, když prozkoumávali ostrovy Východní Indie. Nizozemský astronom Petrus Plancius zakreslil trojúhelník na nebeský glóbus již v roce 1589, ovšem na nesprávném místě. Na základě pozorování obou mořeplavců převzal souhvězdí v roce 1598 v opravené podobě na svůj hvězdný glóbus, vybral pro ně však jiné hvězdy než oni. V roce 1603 zařadil německý astronom Johann Bayer souhvězdí poprvé pod jeho dnešním názvem „Triangulum Australe“ do svého hvězdného atlasu „Uranometria“. Později jej francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille (1713–1762) nakrátko přejmenoval na „Libella“ (krokvice; předchůdce vodováhy), tento název se však neujal.
