Přehled
- Latinský název
- Coma Berenices (Com)
- Nejjasnější hvězda
- β Comae Berenices (β Com)
- Relativní jasnost
- 4,26 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 64394
- Plocha
- 387 deg² (pořadí: 42 z 88)
- Rektascenze
- 11h 58m 25s až 13h 36m 07s
- Deklinace
- +13° 18' 14'' až +33° 18' 27''
- Sousední souhvězdí
- Honicí psi, Velká medvědice, Lev, Panna, Pastýř
Viditelnost
Souhvězdí Vlasy Bereniky
Vlasy Bereniky jsou souhvězdím severní polokoule. Nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí je β Comae Berenices. Hvězda Diadem (α Com), jejíž jméno odkazuje na klenoty ve vlasech egyptské královny Bereniké, je jen o málo slabší. V souhvězdí představuje konečky vlasů.
Zvláštní zmínku si zaslouží hvězdokupa v Komě (Mel 111) a kupa galaxií v Komě (Abell 1656, Coma Cluster). Mnohé hvězdy souhvězdí Vlasy Bereniky patří k hvězdokupě v Komě, vzdálené asi 280 světelných let. Tato otevřená hvězdokupa se skládá z 37 jednotlivých hvězd a za optimálních podmínek ji lze rozeznat pouhým okem. Kupa galaxií v Komě je naproti tomu obrovské seskupení více než 1 000 galaxií ve vzdálenosti asi 320 milionů světelných let. Kvůli této vzdálenosti ji bohužel lze pozorovat jen dalekohledem.
Historie a mytologie
Ve starověkém Řecku se toto souhvězdí zprvu počítalo k souhvězdí Lva. Představovalo konec jeho ocasu. Jako samostatné souhvězdí ho poprvé zobrazil německý kartograf Caspar Vopel v roce 1536 na svém nebeském glóbu, v roce 1551 ho na svůj nebeský glóbus převzal i nizozemský geograf a kartograf Gerhard Mercator (1512–1594). Když ho o něco později do jednoho ze svých děl převzal dánský astronom Tycho Brahe, bylo považováno za ustálené.
Bereniké byla ve 3. století př. n. l. egyptskou královnou. Byla provdána za egyptského krále Ptolemaia III., jehož sestra se rovněž jmenovala Bereniké. Králova sestra byla provdána za Seleukovce Antiocha II. Po smrti svého muže se zapletla do sporů o trůn, a ocitla se tak v ohrožení života. Proto požádala svého bratra, krále Ptolemaia III., aby jí se svým vojskem přišel na pomoc. Ptolemaios III. se pak kvůli sestře vydal do války. Královna Bereniké, která se o svého manžela velmi bála, slíbila bohyni Afrodítě (bohyni lásky, krásy a touhy), že jí obětuje své vlasy, jen pokud se její manžel vrátí zdráv a vítězný. Ptolemaios III. svou sestru bohužel již nedokázal zachránit, do Egypta se však vrátil vítězně a zdráv. Královna Bereniké pak splnila svůj slib a uložila své vlasy v chrámu na mysu Zefyrion u Alexandrie. Hned druhý den vlasy z chrámu zmizely. Zároveň pozoroval její dvorní astronom Konón ze Samu vycházení mnoha nových hvězd východně od souhvězdí Lva a severně od souhvězdí Panny. Usoudilo se tedy, že Afrodíta shledala vlasy Bereniké tak krásnými, že je ihned umístila na nebeskou klenbu.
