
Přehled
- Latinský název
- Canes Venatici (CVn)
- Nejjasnější hvězda
- Cor Caroli (α CVn)
- Relativní jasnost
- 2,84 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 63125
- Plocha
- 465 deg² (pořadí: 38 z 88)
- Rektascenze
- 12h 06m 22s až 14h 07m 33s
- Deklinace
- +27° 50' 38'' až +52° 21' 35''
- Sousední souhvězdí
- Velká medvědice, Vlasy Bereniky, Pastýř
Viditelnost
Souhvězdí Honicí psi
Honicí psi jsou souhvězdí severní polokoule. Nejjasnější hvězda souhvězdí, Cor Caroli (α CVn), představuje hlavu jižního psa. Druhá nejjasnější hvězda β CVn naopak tvoří hlavu severního psa. Oba psi se jmenují Asterion (řecky „hvězdička“) a Chara (řecky „radost“). Literatura se přitom neshoduje v tom, které jméno patří kterému psovi. Zároveň jsou obě jména přiřazována hvězdě β CVn. Souhvězdí Honicích psů leží jižně od oje Velkého vozu. Honicí psi tedy chňapají po zadních nohách medvědice.
Spirální galaxii M 51 (NGC 5194), známou také jako galaxie Vír, lze snadno najít již triedrem. Byla to první galaxie, u níž byl objeven spirální tvar. Spirální galaxie se nachází pod ocasem souhvězdí Velké medvědice. Patří však k souhvězdí Honicích psů a řadí se k nejkrásnějším galaxiím severní oblohy.
Historie
Hvězda Cor Caroli (Karlovo srdce) je pojmenována po Karlu I. (králi Anglie, Skotska a Irska) a Karlu II. Pokusem vládnout bez parlamentu vyvolal Karel I. v roce 1642 anglickou občanskou válku, která skončila v roce 1649 jeho popravou a dočasným zrušením monarchie. V roce 1660 se jeho synu Karlu II. podařilo znovu dosáhnout královské hodnosti. Nejjasnější hvězda souhvězdí Honicích psů prý zvlášť jasně zazářila 29. května 1660, když se Karel II. vrátil do Londýna, aby byla obnovena monarchie. Karel II. vládl ve svých posledních letech bez parlamentu. Karel II. nezanechal žádné legitimní potomky, zato však větší počet nemanželských dětí. Téměř všechny je oficiálně uznal a povýšil do šlechtického stavu. Neměly však nárok na trůn. Jeho patrně nejznámějšími potomky v naší době jsou Diana, princezna z Walesu, a královna Camilla. Protože Karel II. nezanechal následníka trůnu, nastoupil po něm jeho bratr Jakub II. Ten byl posledním katolickým králem Anglie a v roce 1688 byl v důsledku Slavné revoluce sesazen.
Rozpoznat v linii mezi dvěma jasnějšími hvězdami dva psy vyžaduje opravdu hodně fantazie. Toto souhvězdí skutečně vzniklo díky dávné chybě v překladu. Antický astronom Klaudios Ptolemaios původně označil některé z těchto hvězd jako „Kollorobon“ (řecky „kyj“) Pastýře. Protože jeden arabský překladatel toto slovo neznal, udělal z něj bez okolků „Kullab“ (hák). Další překladatel, který slovo „Kullab“ nedokázal identifikovat, ho přeložil jako „Kilab“ (psi). Z Pastýřova kyje se tak stalo souhvězdí Honicích psů.
