Souhvězdí Síť

Síť (Reticulum)
Síť · Nejjasnější hvězda: α ReticuliZobrazit souhvězdí v registru hvězd

Přehled

Latinský název
Reticulum (Ret)
Nejjasnější hvězda
α Reticuli (α Ret)
Relativní jasnost
3,32 mag
Katalog Hipparcos
HIP 19780
Plocha
114 deg² (pořadí: 82 z 88)
Rektascenze
3h 13m 27s až 4h 37m 06s
Deklinace
-67° 14' 53'' až -52° 44' 49''
Sousední souhvězdí
Hodiny, Malý vodní had, Mečoun

Viditelnost

Severní oblohaBerlin
Jižní oblohaSydney
viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

Souhvězdí Síť

Síť je souhvězdí jižní polokoule. Souhvězdí je částečně cirkumpolární vzhledem k jižnímu pólu. To znamená, že některé jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu ze Sydney nikdy nezapadají. Část souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem.

Souhvězdí se snadno hledá, protože leží zhruba uprostřed mezi jasnými hvězdami Canopus a Achernar, hlavními hvězdami souhvězdí Lodní kýl a Eridanus. Kromě toho se nachází nedaleko Velkého Magellanova oblaku. Jde o trpasličí galaxii ve vzdálenosti zhruba 160 000 světelných let s mnoha miliardami hvězd.

Historie

Francouzský teolog Nicolas-Louis de Lacaille, který zasvětil svůj život astronomii, geodézii a matematice, zavedl 14 nových souhvězdí jižní polokoule. V roce 1750 se vydal na čtyřletou cestu k mysu Dobré naděje, aby zde mimo jiné pozoroval souhvězdí jižní oblohy. Přitom katalogizoval téměř 10 000 hvězd. Svá nová souhvězdí pojmenoval Nicolas-Louis de Lacaille většinou podle technických přístrojů. Tak vznikla souhvězdí Sochař, Pec, Rydlo, Vývěva, Malíř, Mikroskop, Síť, Oktant, Hodiny, Kompas, Tabulová hora, Dalekohled, Pravítko a Kružítko. Kromě toho rozdělil velké antické souhvězdí lodi Argo na tři souhvězdí: Lodní kýl, Lodní záď a Plachty. Jeho hvězdný katalog jižní oblohy vyšel v roce 1763, rok po jeho smrti, pod názvem „Coelum Australe Stelliferum“. Jeho 14 novým souhvězdím je společné, že se skládají z poměrně slabých hvězd.

Souhvězdí vymyslel německý astronom Isaac Habrecht II., který jej v roce 1621 zobrazil na nebeském glóbu. Sám je však zveřejnil až v roce 1628 ve své knize „Planiglobium coeleste et terrestre“. Mezitím se toto souhvězdí stalo známým díky německému astronomovi Jacobu Bartschovi, který je v roce 1624 zveřejnil pod názvem „Rhombus“ (kosočtverec) ve svých hvězdných mapách. V roce 1752 však Nicolas-Louis de Lacaille toto souhvězdí přejmenoval na „Reticulum Rhomboidalis“ (kosočtverečná síť). Kosočtverečnou sítí myslel rytou síť v okuláru dalekohledu, pomocí níž se dříve měřily polohy hvězd.