Souhvězdí Vozka

Vozka (Auriga)
Vozka · Nejjasnější hvězda: CapellaZobrazit souhvězdí v registru hvězd

Přehled

Latinský název
Auriga (Aur)
Nejjasnější hvězda
Capella (α Aur)
Relativní jasnost
0,08 mag
Katalog Hipparcos
HIP 24608
Plocha
657 deg² (pořadí: 21 z 88)
Rektascenze
4h 37m 54s až 7h 30m 56s
Deklinace
+27° 53' 29'' až +56° 09' 53''
Sousední souhvězdí
Žirafa, Perseus, Býk, Blíženci, Rys

Viditelnost

Severní oblohaBerlin
Jižní oblohaSydney
viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

Souhvězdí Vozka

Vozka je souhvězdí severní polokoule. Souhvězdí je částečně cirkumpolární vzhledem k severnímu pólu. To znamená, že některé jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu z Berlína nikdy nezapadají. Jeho nejjasnější hvězda, α Aurigae neboli Capella (latinsky kozička), je šestou nejjasnější hvězdou nebeské klenby. Vozka má přibližně tvar papírového draka. Na jeho nejjižnějším cípu leží Elnath (β Tau), která na starších hvězdných mapách patří k Vozkovi, po úpravě hranic souhvězdí Mezinárodní astronomickou unií (IAU) však k Býkovi. Záhadná je ε Aurigae: každých 27 let na téměř dva roky výrazně zeslábne, naposledy v letech 2009 až 2011. Zakrývá ji tehdy obrovský prachový disk, v němž se skrývá průvodce.

Mytologie

S Vozkou je spojeno několik mytologií. Podle nejznámější z nich jde o Erichthonia, athénského krále. Vyrůstal u bohyně Athény, která ho mimo jiné naučila krotit koně. Jako první člověk napodobil boha slunce Hélia a zapřáhl do svého vozu čtyři koně. To mu vyneslo Diův obdiv a místo na nebeské klenbě.

Jiná legenda vypráví o králi Oinomaovi, milovníkovi koní, který nedokázal snést pomyšlení na sňatek své nejstarší dcery Hippodameie. Proto vyzval každého jejího nápadníka k vozovým závodům na život a na smrt. Jeho vozataj Myrtilos, syn boha Herma, se však dal podplatit nápadníkem Pelopem a poškodil kola královského vozu. Všechny ostatní nápadníky král zabil již v dřívějších závodech. Na posledních metrech se mu kola uvolnila a byl uvlečen k smrti. Pelops chtěl Hippodameiu jen pro sebe a věděl, že Myrtilos je do ní tajně zamilovaný. Proto ho shodil do moře, kde se utopil. Hermés pak svého syna umístil jako Vozku na nebeskou klenbu.

Podle třetí legendy varovala bohyně země Gaia Krona, Diova otce, že ho jeden z jeho potomků svrhne. Kronos proto pohltil všechny své děti hned po narození. Jeho ženě Rheie se však podařilo jedno z nich před ním ukrýt: Dia, kterého na Krétě odchovala svým mlékem nymfa Amaltheia v podobě kozy. Koza v náručí Vozky byla dříve považována za samostatné souhvězdí. Z vděčnosti za její mléko umístil Zeus kozu později na oblohu, její hvězdou je Capella. Proč ji nese právě Vozka, nevypráví žádná pověst.