Přehled
- Latinský název
- Tucana (Tuc)
- Nejjasnější hvězda
- α Tucanae (α Tuc)
- Relativní jasnost
- 2,86 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 110130
- Plocha
- 295 deg² (pořadí: 48 z 88)
- Rektascenze
- 22h 08m 27s až 1h 24m 49s
- Deklinace
- -75° 20' 50'' až -56° 18' 46''
- Sousední souhvězdí
- Fénix, Jeřáb, Indián, Oktant, Malý vodní had, Eridanus
Viditelnost
Souhvězdí Tukan
Tukan je souhvězdí jižní polokoule. Souhvězdí je cirkumpolární vzhledem k jižnímu pólu. To znamená, že jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu ze Sydney nikdy nezapadají. Souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem. Tukan je nejnenápadnějším ptákem na obloze. Kromě jeho nejjasnější hvězdy patří všechny hvězdy ke čtvrté nebo vyšší hvězdné velikosti a na nebeské klenbě jsou jen těžko viditelné. Souhvězdí však obsahuje dva zvláštní objekty, které jsou za optimálních podmínek vidět pouhým okem: Malý Magellanův oblak (NGC 292) a druhou nejjasnější kulovou hvězdokupu oblohy, NGC 104. Malý Magellanův oblak byl pojmenován po portugalském mořeplavci Fernão de Magalhães, díky jehož plavbě kolem světa se o něm dozvěděla Evropa. Je průvodní galaxií naší Mléčné dráhy, nepravidelnou trpasličí galaxií. Kulová hvězdokupa NGC 104 (kulovité seskupení zhruba milionu hvězd) září tak jasně, že byla původně považována za hvězdu, a proto dostala jméno 47 Tucanae; pod tímto jménem je známa dodnes. Mezi pozorovateli oblohy platí za nejkrásnější hvězdokupu jižní nebeské klenby. V osmipalcovém zrcadlovém dalekohledu je téměř velká jako Měsíc.
Historie
Zatímco souhvězdí severní polokoule byla známa již od starověku a vycházejí z nejrůznějších mytologií, mnohá souhvězdí jižní polokoule zůstala dlouho bez jména. Teprve v 16. století se jim začala věnovat pozornost. V letech 1595 až 1597 zmapovali nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser (vrchní kormidelník) a Frederick de Houtman (bratr kapitána) z pověření Petra Plancia během jedné výpravy jižní oblohu. Pod dojmem zážitků ze své cesty do Východní Indie pojmenovali tucet souhvězdí: Chameleón, Moucha, Létající ryba, Indián, Jeřáb, Rajka, Páv, Fénix, Mečoun, Malý vodní had, Jižní trojúhelník a Tukan. Frederick de Houtman uvedl souhvězdí v roce 1603 ve svém hvězdném katalogu jako „Den Indiaenschen Exster, op Indies Lang ghenaemt“ (indická straka), čímž byl nejspíš myšlen zoborožec. Johannes Kepler (1571–1630) je později nazval Anser Americanus (americká husa), ani toto jméno se však neujalo. Konečnou podobu dal Tukanovi nizozemský astronom Petrus Plancius (1552–1622), který jej zobrazil na nebeském glóbu již v roce 1598.
