Kuptehvezdu.cz Blog

  • Viditelnost souhvězdí

    Většinu souhvězdí lze na noční obloze vidět jen v určitých měsících. Výjimkou jsou cirkumpolární souhvězdí, která zůstávají nad obzorem po celý rok. Pokud chcete svou hvězdu vidět v určitém ročním období, zvolte při koupi hvězdy vhodné souhvězdí.

    Proč jsou souhvězdí viditelná jen v určitých obdobích

    V průběhu roku oběhne Země jednou kolem Slunce. Podle ročního období se proto Slunce nachází mezi Zemí a určitými souhvězdími. Ta jsou pak na obloze ve dne a v noci zapadají. Protože je ve dne příliš světlo, nelze je v těchto měsících vidět. O půl roku později září vysoko na noční obloze.

    Cirkumpolární souhvězdí

    Cirkumpolární souhvězdí leží tak blízko nebeského pólu, že nikdy nezapadají. Z Berlína jsou po celý rok dobře viditelná: Drak, Kasiopeja, Kefeus, Malá medvědice, Velká medvědice a Žirafa. Polárka patří k Malé medvědici a Velký vůz je součástí Velké medvědice. Ze Sydney to platí pro tato souhvězdí: Chameleón, Jižní trojúhelník, Létající ryba, Malý vodní had, Moucha, Oktant, Rajka a Tabulová hora.

    Jak číst tabulku

    Tabulka ukazuje pro všech 88 souhvězdí, ve kterých měsících jsou viditelná ve 22 hodin místního času, pro severní polokouli na příkladu Berlína a pro jižní polokouli na příkladu Sydney. Souhvězdí se v daném měsíci považuje za viditelné, pokud je jeho střed alespoň jeden den nejméně 12° nad obzorem, a za částečně viditelné, pokud této výšky dosahují jen některé jeho hvězdy. Hodnoty pro Berlín jsou dobrým přiblížením pro celou střední Evropu.

    Z Berlína je alespoň v jednom měsíci vidět 50 z 88 souhvězdí. 35 souhvězdí jižní oblohy tam nikdy nevystoupí dostatečně vysoko. V tabulce je poznáte podle šedého pruhu u severní oblohy.

    Viditelnost všech 88 souhvězdí

    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci
    Souhvězdí
    Severní obloha (Berlin)
    LÚBDKČČSZŘLP
    Jižní obloha (Sydney)
    LÚBDKČČSZŘLP
    N
    S
    Beran ZvěrokruhAries
    N
    S
    Blíženci ZvěrokruhGemini
    N
    S
    Býk ZvěrokruhTaurus
    N
    S
    ChameleónChamaeleon
    N
    S
    DalekohledTelescopium
    N
    S
    DelfínDelphinus
    N
    S
    DrakDraco
    N
    S
    N
    S
    FénixPhoenix
    N
    S
    HadSerpens
    N
    S
    HadonošOphiuchus
    N
    S
    HavranCorvus
    N
    S
    HerkulesHercules
    N
    S
    HodinyHorologium
    N
    S
    HolubiceColumba
    N
    S
    Honicí psiCanes Venatici
    N
    S
    N
    S
    IndiánIndus
    N
    S
    JednorožecMonoceros
    N
    S
    N
    S
    JeštěrkaLacerta
    N
    S
    Jižní korunaCorona Australis
    N
    S
    N
    S
    Jižní rybaPiscis Austrinus
    N
    S
    Jižní trojúhelníkTriangulum Australe
    N
    S
    KasiopejaCassiopeia
    N
    S
    KefeusCepheus
    N
    S
    KentaurCentaurus
    N
    S
    KompasPyxis
    N
    S
    KoníčekEquuleus
    N
    S
    Kozoroh ZvěrokruhCapricornus
    N
    S
    KružítkoCircinus
    N
    S
    LabuťCygnus
    N
    S
    N
    S
    Lev ZvěrokruhLeo
    N
    S
    LištičkaVulpecula
    N
    S
    N
    S
    N
    S
    N
    S
    N
    S
    MalířPictor
    N
    S
    Malý levLeo Minor
    N
    S
    Malý pesCanis Minor
    N
    S
    N
    S
    MečounDorado
    N
    S
    MikroskopMicroscopium
    N
    S
    MouchaMusca
    N
    S
    OktantOctans
    N
    S
    N
    S
    OrelAquila
    N
    S
    N
    S
    Panna ZvěrokruhVirgo
    N
    S
    PastýřBoötes
    N
    S
    PávPavo
    N
    S
    PecFornax
    N
    S
    PegasPegasus
    N
    S
    N
    S
    N
    S
    PohárCrater
    N
    S
    N
    S
    RajkaApus
    N
    S
    Rak ZvěrokruhCancer
    N
    S
    Ryby ZvěrokruhPisces
    N
    S
    RydloCaelum
    N
    S
    RysLynx
    N
    S
    Severní korunaCorona Borealis
    N
    S
    SextantSextans
    N
    S
    ŠípSagitta
    N
    S
    SíťReticulum
    N
    S
    SochařSculptor
    N
    S
    Štír ZvěrokruhScorpius
    N
    S
    ŠtítScutum
    N
    S
    Střelec ZvěrokruhSagittarius
    N
    S
    N
    S
    TrojúhelníkTriangulum
    N
    S
    TukanTucana
    N
    S
    Váhy ZvěrokruhLibra
    N
    S
    N
    S
    Velký pesCanis Major
    N
    S
    VelrybaCetus
    N
    S
    Vlasy BerenikyComa Berenices
    N
    S
    VlkLupus
    N
    S
    Vodnář ZvěrokruhAquarius
    N
    S
    VozkaAuriga
    N
    S
    VývěvaAntlia
    N
    S
    ZajícLepus
    N
    S
    ŽirafaCamelopardalis
    N
    S

  • Souhvězdí Vývěva

    Vývěva (Antlia)
    Vývěva · Nejjasnější hvězda: α AntliaeZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Antlia (Ant)
    Nejjasnější hvězda
    α Antliae (α Ant)
    Relativní jasnost
    4,25 mag
    Katalog Hipparcos
    HIP 51172
    Plocha
    239 deg² (pořadí: 62 z 88)
    Rektascenze
    9h 26m 56s až 11h 05m 55s
    Deklinace
    -40° 25' 29'' až -24° 32' 33''
    Sousední souhvězdí
    Hydra, Kompas, Plachty, Kentaur

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Vývěva

    Vývěva je souhvězdí jižní polokoule. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je α Antliae, která má zdánlivou hvězdnou velikost pouhých 4,25 mag. Souhvězdí se nachází poblíž seskupení hvězd lodi Argo, které již ve starověku patřilo k nejznámějším souhvězdím jižní oblohy. Astronomové 18. století však loď Argo rozdělili na tři části, protože se jim zdála příliš velká a nepřehledná. Tak vznikly kýl (Carina), záď (Puppis) a plachty (Vela) lodi. Vývěva leží severně od Plachet.

    Historie

    Francouzský teolog Nicolas-Louis de Lacaille, který zasvětil svůj život astronomii, geodézii a matematice, zavedl 14 nových souhvězdí jižní polokoule. V roce 1750 se vydal na čtyřletou cestu k mysu Dobré naděje, aby zde mimo jiné pozoroval souhvězdí jižní oblohy. Přitom katalogizoval téměř 10 000 hvězd. Svá nová souhvězdí pojmenoval Nicolas-Louis de Lacaille většinou podle technických přístrojů. Tak vznikla souhvězdí Sochař, Pec, Rydlo, Vývěva, Malíř, Mikroskop, Síť, Oktant, Hodiny, Kompas, Tabulová hora, Dalekohled, Pravítko a Kružítko. Kromě toho rozdělil velké antické souhvězdí lodi Argo na tři souhvězdí: Lodní kýl, Lodní záď a Plachty. Jeho hvězdný katalog jižní oblohy vyšel v roce 1763, rok po jeho smrti, pod názvem „Coelum Australe Stelliferum“. Jeho 14 novým souhvězdím je společné, že se skládají z poměrně slabých hvězd.

    Německý inženýr a fyzik Otto von Guericke vynalezl vývěvu v roce 1650. O několik let později, v letech 1658/59, vývěvu dále zdokonalili irský přírodovědec Robert Boyle a anglický fyzik Robert Hooke. Nicolas-Louis de Lacaille byl vynálezem vývěvy tak nadšen, že po ní pojmenoval jedno souhvězdí. Dal mu jméno „Antlia Pneumatica“.

  • Souhvězdí Rajka

    Rajka (Apus)
    Rajka · Nejjasnější hvězda: α ApodisZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Apus (Aps)
    Nejjasnější hvězda
    α Apodis (α Aps)
    Relativní jasnost
    3,83 mag
    Katalog Hipparcos
    HIP 72370
    Plocha
    206 deg² (pořadí: 67 z 88)
    Rektascenze
    13h 49m 51s až 18h 27m 28s
    Deklinace
    -83° 07' 12'' až -67° 28' 48''
    Sousední souhvězdí
    Jižní trojúhelník, Kružítko, Moucha, Chameleón, Oktant, Páv, Oltář

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Rajka

    Rajka je souhvězdí jižní polokoule. Souhvězdí je cirkumpolární vzhledem k jižnímu pólu. To znamená, že jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu ze Sydney nikdy nezapadají. Souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem.

    Souhvězdí je slabé a na nebeské klenbě není snadné ho rozpoznat. Nachází se mezi jižním nebeským pólem a souhvězdím Jižního trojúhelníku. Hlavní hvězdy Rajky jsou od pólu vzdáleny jen asi 13°. Její nejjasnější hvězda, α Apodis, představuje ocasní pera rajky.

    Historie

    Zatímco souhvězdí severní polokoule byla známa již od starověku a vycházejí z nejrůznějších mytologií, mnohá souhvězdí jižní polokoule zůstala dlouho bez jména. Teprve v 16. století se jim začala věnovat pozornost. V letech 1595 až 1597 zmapovali nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser (vrchní kormidelník) a Frederick de Houtman (bratr kapitána) z pověření Petra Plancia během jedné výpravy jižní oblohu. Pod dojmem zážitků ze své cesty do Východní Indie pojmenovali tucet souhvězdí: Chameleón, Moucha, Létající ryba, Indián, Jeřáb, Rajka, Páv, Fénix, Mečoun, Malý vodní had, Jižní trojúhelník a Tukan.

    S rajkou se mořeplavci mohli setkat v tropických deštných pralesích Nové Guineje, na Molukách (indonéské souostroví) nebo na tropickém severu Austrálie. Samci rajek mají pestře lesklé peří a nesmírně dlouhá ocasní pera, jimiž se snaží upoutat pozornost samic. Evropanům byla tato pera dlouho známa jen jako ozdoba exkluzivních dámských klobouků. Jméno Apus (genitiv Apodis) pochází z řeckého ápous („beznohý“), protože preparované kůže rajek přicházely do Evropy bez nohou. Johann Bayer zařadil souhvězdí v roce 1603 pod názvem „Apis Indica“ do svého hvězdného atlasu. Převzal jej z glóbu Petra Plancia z roku 1598. „Apis“ (včela) tam byla nejspíš tisková chyba místo „Avis“ (pták), míněn byl „Indický pták“. Dnes se však prosadilo jeho původní označení jako rajka.

  • Souhvězdí Oltář

    Oltář (Ara)
    Oltář · Nejjasnější hvězda: β AraeZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Ara (Ara)
    Nejjasnější hvězda
    β Arae (β Ara)
    Relativní jasnost
    2,84 mag
    Katalog Hipparcos
    HIP 85258
    Plocha
    237 deg² (pořadí: 63 z 88)
    Rektascenze
    16h 34m 17s až 18h 10m 41s
    Deklinace
    -67° 41' 26'' až -45° 29' 10''
    Sousední souhvězdí
    Štír, Pravítko, Jižní trojúhelník, Rajka, Páv, Dalekohled, Jižní koruna

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Oltář

    Oltář je souhvězdí jižní polokoule. Souhvězdí je částečně cirkumpolární vzhledem k jižnímu pólu. To znamená, že některé jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu ze Sydney nikdy nezapadají. Část souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem.

    Nejjasnější hvězdou souhvězdí je β Arae, která leží jižně od ocasu souhvězdí Štíra. Její světlo putuje k Zemi zhruba 600 let. Souhvězdím Oltáře prochází Mléčná dráha. Mléčná dráha je samostatná galaxie, která se skládá z miliard hvězd. Souhvězdí Oltáře tak získává svůj lesk díky několika otevřeným a kulovým hvězdokupám. Jeho nejpůsobivější kulovou hvězdokupou je NGC 6397, kterou lze s trochou štěstí pozorovat již středně velkým triedrem. Je od Země vzdálena 8 000 světelných let, a je tedy po M4 v souhvězdí Štíra druhou nejbližší kulovou hvězdokupou.

    Historie a mytologie

    Souhvězdí znali již staří Řekové a jeho hvězdy byly v průběhu tisíciletí vykládány nejrůznějšími národy. Hebrejci v něm viděli Noemův oltář, který Noe postavil po potopě světa, nebo Abrahámův oltář, na němž měl Abrahám obětovat svého syna Izáka. V některých hvězdných atlasech se zmiňuje také kentaur Cheirón (souhvězdí Kentaur), který na tomto oltáři obětoval vlka (souhvězdí Vlk). Tento výklad vyplývá z blízkosti souhvězdí Kentaura a Vlka: již Arátos popisuje, jak Kentaur natahuje ruku k Oltáři. Samostatná pověst se k tomu však nedochovala.

    Nejznámější mytologie spojená se souhvězdím Oltáře však pochází od Řeků. Věřili, že jde o oltář, u něhož si Zeus a bohové přísahali, že zničí Titány. Zeus byl synem Titána Krona, tehdejšího vládce vesmíru. Kronos byl varován, že ho jedno z jeho dětí zničí. Proto je pohltil. Jen Dia se podařilo zachránit jeho matce. O mnoho let později se Zeus vrátil a dal Kronovi dávidlo, načež Kronos vyvrhl jeho sourozence. Od té doby vedli bohové (Zeus a jeho sourozenci) 10 let válku proti Titánům. Bohové zvítězili a rozdělili si svět mezi sebe. Poseidón se tak stal vládcem moře, Hádés vládcem podsvětí a Zeus vládcem nebe.

  • Souhvězdí Rydlo

    Rydlo (Caelum)
    Rydlo · Nejjasnější hvězda: α CaeliZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Caelum (Cae)
    Nejjasnější hvězda
    α Caeli (α Cae)
    Relativní jasnost
    4,46 mag
    Katalog Hipparcos
    HIP 21770
    Plocha
    125 deg² (pořadí: 81 z 88)
    Rektascenze
    4h 19m 32s až 5h 05m 01s
    Deklinace
    -48° 44' 18'' až -27° 01' 30''
    Sousední souhvězdí
    Zajíc, Eridanus, Hodiny, Mečoun, Malíř, Holubice

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Rydlo

    Rydlo je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je α Caeli, která má zdánlivou hvězdnou velikost pouhých 4,46 mag. Souhvězdí se nachází mezi řekou Eridanus na západě, Zajícem na severu a Holubicí na východě.

    Historie

    Francouzský teolog Nicolas-Louis de Lacaille, který zasvětil svůj život astronomii, geodézii a matematice, zavedl 14 nových souhvězdí jižní polokoule. V roce 1750 se vydal na čtyřletou cestu k mysu Dobré naděje, aby zde mimo jiné pozoroval souhvězdí jižní oblohy. Přitom katalogizoval téměř 10 000 hvězd. Svá nová souhvězdí pojmenoval Nicolas-Louis de Lacaille většinou podle technických přístrojů. Tak vznikla souhvězdí Sochař, Pec, Rydlo, Vývěva, Malíř, Mikroskop, Síť, Oktant, Hodiny, Kompas, Tabulová hora, Dalekohled, Pravítko a Kružítko. Kromě toho rozdělil velké antické souhvězdí lodi Argo na tři souhvězdí: Lodní kýl, Lodní záď a Plachty. Jeho hvězdný katalog jižní oblohy vyšel v roce 1763, rok po jeho smrti, pod názvem „Coelum Australe Stelliferum“. Jeho 14 novým souhvězdím je společné, že se skládají z poměrně slabých hvězd.

    Rydlo mělo původně představovat dvojici zkřížených rycích nástrojů, které Nicolas-Louis de Lacaille zaznamenal pod francouzským názvem „Les Burins“ a které měly připomínat nástroj mědirytce. Později však jedno z obou rydel zmizelo a název souhvězdí byl polatinštěn na „Caelum“.

  • Souhvězdí Velký pes

    Velký pes (Canis Major)
    Velký pes · Nejjasnější hvězda: SiriusZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Canis Major (CMa)
    Nejjasnější hvězda
    Sirius (α CMa)
    Relativní jasnost
    -1,44 mag
    Katalog Hipparcos
    HIP 32349
    Plocha
    380 deg² (pořadí: 43 z 88)
    Rektascenze
    6h 11m 36s až 7h 27m 54s
    Deklinace
    -33° 15' 02'' až -11° 01' 49''
    Sousední souhvězdí
    Jednorožec, Zajíc, Holubice, Lodní záď

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Velký pes

    Velký pes je souhvězdí jižní polokoule. Jeho hruď korunuje nejjasnější hvězda oblohy, α Canis Majoris, řecky Sírius (Spalující). Jasněji se na obloze jeví jen Slunce, Měsíc a některé planety.

    Velkého psa lze snadno najít: tři jasné hvězdy Orionova pásu ukazují jihovýchodním směrem přímo na Sírius.

    Mytologie

    Velký pes má od starověku zvláštní, i když rozdílný význam. Egypťané uctívali Sírius jako bohyni Sopdet (řecky Sothis), která splynula s Isidou. Psa v těchto hvězdách podle dnešních poznatků neviděli, teprve Řekové a Římané z nich udělali Velkého psa. Sopdet ohlašovala v červenci východem Síria každoroční nilské záplavy, a tím i konec dlouhého sucha. Pro Řeky naopak východ Síria zahajoval velká letní vedra, v nichž země vysychala. Římané nazývali tyto nejteplejší dny roku podle Psí hvězdy „psí dny“. Dnes Sírius kvůli precesi zemské osy vychází v našich zeměpisných šířkách až koncem srpna za ranního svítání; na večerní obloze je vidět především v zimních měsících.

    Velký pes se objevuje i v dalších řeckých pověstech, například ve známé pověsti o Diovi a Európě. Zeus se zamiloval do Európy, dcery krále Agénora z Fénicie. Přijal podobu býka s nádhernou bílou srstí a lesklými rohy a přimísil se ke stádu jejího otce. Európé okouzleně ozdobila býka květinami a dokonce se mu posadila na hřbet. Zeus se rozběhl k moři a odplaval s ní na Krétu. Teprve tam vyděšené Európě odhalil svou pravou podobu a zahrnul ji nesčetnými dary, mezi nimi i nekonečně rychlým a nesmrtelným psem Lailapem. Európé ho odkázala svému synovi, který ho předal lovkyni Prokridě. Když ji její manžel Kefalos při lovu nešťastnou náhodou zabil, přešel Lailaps do jeho vlastnictví. Kefalos ho vzal s sebou do Théb, kde řádila dravá liška, kterou nikdo nedokázal chytit. A tak pes, kterému nic neuniklo, pronásledoval lišku, kterou nebylo možné chytit, a liška mu vždy na poslední chvíli znovu unikla. Zeus se nakonec slitoval, proměnil obě zvířata v kámen a Lailapa umístil na oblohu jako souhvězdí Velkého psa.

  • Souhvězdí Lodní kýl

    Lodní kýl (Carina)
    Lodní kýl · Nejjasnější hvězda: CanopusZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Carina (Car)
    Nejjasnější hvězda
    Canopus (α Car)
    Relativní jasnost
    -0,62 mag
    Katalog Hipparcos
    HIP 30438
    Plocha
    494 deg² (pořadí: 34 z 88)
    Rektascenze
    6h 02m 46s až 11h 20m 37s
    Deklinace
    -75° 41' 02'' až -50° 45' 16''
    Sousední souhvězdí
    Plachty, Lodní záď, Malíř, Létající ryba, Chameleón, Moucha, Kentaur

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Lodní kýl

    Lodní kýl je souhvězdí jižní polokoule. Až do 18. století patřilo toto souhvězdí k souhvězdí mocné lodi Argo. V roce 1756 rozdělil Nicolas-Louis de Lacaille loď Argo na hvězdné mapě na tři části: kýl (Carina), záď (Puppis) a plachty (Vela) lodi. Definitivně bylo rozdělení stanoveno v roce 1763 v jeho hvězdném katalogu. Hlavní hvězda souhvězdí, Canopus, po Síriu druhá nejjasnější hvězda oblohy, je pojmenována po Kanópovi, Meneláově kormidelníkovi.

    Mytologie

    První část mytologie je zapsána v souhvězdí Lodní zádi.

    Loď Argo a Argonauti (2. část) – S pomocí bohyně Athény (mimo jiné bohyně moudrosti, strategie a boje) postavil Argos loď s 50 vesly a přídí z trámu z Diovy věštírny. Trám uměl mluvit a dával Argonautům během plavby pokyny. Iásón vyzval 50 největších hrdinů řecké historie, aby ho doprovázeli. Mezi nimi byli Herkules (souhvězdí Herkules), král Kefeus z Tegeje, hudebník Orfeus (souhvězdí Lyra) a dvě dvojice dvojčat, Kastor a Polydeukes a také Lynkeus a Ídás (souhvězdí Blíženci a Rys). Z Iásónova rodného města Iólku (u Pagasitického zálivu) se hrdinové za Orfeova zpěvu vydali k Černému moři. Jejich první zastávka je zavedla do Pília (u Egejského moře), aby se rozloučili s kentaurem Cheirónem. Dále pokračovali podél pobřeží kolem Chalkidiki na ostrov Lémnos. Tam byli téměř všichni mužští obyvatelé zabiti svými ženami. Jen otec královny Hypsipylé přežil v úkrytu. Bohyně Afrodíta viděla, že její svatyně na Lémnu jsou zanedbávány, a proto potrestala všechny ženy ostrova zápachem z úst. Jejich muži se pak bavili s thráckými otrokyněmi a byli žárlivými ženami zavražděni. Krátce nato přistáli Argonauti a několik měsíců se bavili s ostrovankami. Iásón přivedl královnu Hypsipylé do jiného stavu a ta porodila dvojčata Eunéa (pozdějšího krále Lémnu) a Deipyla. Iásón jí přísahal věčnou věrnost. Brzy však Argonauti pokračovali v cestě a Iásón na svou přísahu zapomněl. Dále pluli Marmarským mořem. U Kyziku je napadli šestirucí obři (Gégeneis) a v Bíthýnii se museli utkat v pěstním zápase s králem Amykem. Tento zápas si vynucoval na všech cizincích, tentokrát však krále zabil Polydeukes. Během další plavby ještě zachránili vyhublého starce Fínea, kterému Harpyje (smíšené bytosti s tělem ptáka a hlavou ženy) bránily v jídle.

    Třetí část mytologie je zapsána v souhvězdí Plachet.

  • Souhvězdí Kentaur

    Kentaur (Centaurus)
    Kentaur · Nejjasnější hvězda: Alpha CentauriZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Centaurus (Cen)
    Nejjasnější hvězda
    Alpha Centauri (α Cen)
    Relativní jasnost
    -0,27 mag (A a B dohromady)
    Katalog Hipparcos
    HIP 71683
    Plocha
    1 060 deg² (pořadí: 9 z 88)
    Rektascenze
    11h 05m 21s až 15h 03m 11s
    Deklinace
    -64° 41' 45'' až -29° 59' 42''
    Sousední souhvězdí
    Hydra, Vývěva, Plachty, Lodní kýl, Moucha, Jižní kříž, Kružítko, Vlk

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Kentaur

    Kentaur je souhvězdí jižní polokoule. Protože je souhvězdí částečně cirkumpolární vzhledem k jižnímu pólu, některé jeho hvězdy při pohledu ze Sydney nikdy nezapadají. Jeho nejjasnější hvězdou je Alfa Centauri, nazývaná také Rigil Kentaurus (noha kentaura), třetí nejjasnější hvězda oblohy. Ve skutečnosti jde o soustavu dvou hvězd podobných Slunci. Ve velké vzdálenosti kolem nich obíhá červený trpaslík Proxima Centauri, který je se vzdáleností 4,2 světelného roku nejbližší hvězdou po Slunci. V Kentauru leží také Omega Centauri, nejjasnější kulová hvězdokupa oblohy, kterou lidé dlouho považovali za jedinou hvězdu. V jeho blízkosti tvoří čtyři jasné hvězdy Acrux, Becrux, Gacrux a Decrux kříž viditelný pouhým okem – souhvězdí Jižní kříž. Protože už v 16. století sloužil mořeplavcům k orientaci na jih, byly tyto hvězdy z Kentaura vyčleněny.

    Mytologie

    Titán Prométheus stvořil spolu s bohyní Athénou lidi a zvířata. Naučil lidi umění a vědě. Když jim Zeus odepřel oheň, Prométheus ho ukradl a tajně jim ho přinesl na Zemi v dutém stonku fenyklu. Rozhněvaný Zeus stvořil krásnou Pandoru a poslal ji na Zemi se skříňkou plnou zla (Pandořinou skříňkou), která lidem navěky přinesla nemoc a smrt. Prométhea dal navždy přikovat ke skále, kde mu orel Aithón každý den požíral znovu dorůstající játra. Teprve o mnoho staletí později ho našel Herkules a zabil orla otráveným šípem. Svobodu však Prométheus mohl získat teprve tehdy, až by byl některý nesmrtelný ochoten za něj zemřít. Než Herkules Prométhea našel, zastavil se u kentaura Fola v jeho jeskyni (kentauři jsou smíšené bytosti s horní částí těla člověka a dolní částí těla koně). Kvůli džbánu vína tam došlo ke sváru, v němž se Herkules musel bránit a několik kentaurů zabil. Ostatní uprchli k Cheirónovi, nejmoudřejšímu a nejspravedlivějšímu z kentaurů. Byl přítelem mnoha bohů a králů, vychoval mnoho jejich dětí a měl mimořádné znalosti v lékařství. Při pronásledování prý Herkules Cheiróna nešťastnou náhodou zasáhl jedovatým šípem. Protože byl Cheirón nesmrtelný, nezemřel, ale od té doby trpěl nekonečnými bolestmi. Vzdal se své nesmrtelnosti, čímž byl Prométheus osvobozen. Zeus poté umístil orla, šíp, jímž Herkules orla zabil, a Cheiróna jako souhvězdí na oblohu.

  • Souhvězdí Velryba

    Velryba (Cetus)
    Velryba · Nejjasnější hvězda: Deneb KaitosZobrazit souhvězdí v registru hvězd

    Přehled

    Latinský název
    Cetus (Cet)
    Nejjasnější hvězda
    Deneb Kaitos (β Cet)
    Relativní jasnost
    2,04 mag
    Katalog Hipparcos
    HIP 3419
    Plocha
    1 231 deg² (pořadí: 4 z 88)
    Rektascenze
    23h 56m 25s až 3h 23m 47s
    Deklinace
    -24° 52' 22'' až +10° 30' 52''
    Sousední souhvězdí
    Beran, Ryby, Vodnář, Sochař, Pec, Eridanus, Býk

    Viditelnost

    Severní oblohaBerlin
    Jižní oblohaSydney
    viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

    Souhvězdí Velryba

    Velryba je souhvězdí jižní polokoule. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je β Ceti, která nese arabské jméno Deneb Kaitos (ocas netvora).

    Nejznámější hvězdou souhvězdí je však ο Ceti (Mira – Podivuhodná). Nachází se na krku Velryby a přibližně každých jedenáct měsíců (332 dní) svítí téměř tak jasně jako Polárka. Mira je červený obr, který kolísá mezi různými stupni jasnosti, mezi 2. a 9. hvězdnou velikostí. Když je Mira ve 2. hvězdné velikosti, lze ji výborně pozorovat pouhým okem, zatímco od 7. hvězdné velikosti je zapotřebí triedr. V 9. hvězdné velikosti je viditelná už jen dalekohledem.

    Mytologie

    Král Kefeus byl podle řecké mytologie králem Etiopie. Byl potomkem nymfy Íó, která byla Diovou milenkou. Kefeus byl ženatý s ješitnou Kasiopejou, která se všude chlubila, že je ještě krásnější než Nereovny, padesát dcer mořského boha Nerea. Mořský bůh Poseidón, který měl za manželku jednu z Nereoven, poté poslal k pobřeží Kefeovy říše mořskou obludu Kétos. Kefeus se s prosbou o pomoc obrátil na Ammónovu věštírnu. Věštírna mu přikázala, aby svou dceru Andromedu přikoval ke skále a obětoval ji obludě. Jen tak prý bude možné zastavit pustošení u jeho pobřeží. Ve svém zoufalství se Kefeus řídil radou věštírny. Andromedu však na poslední chvíli zachránil hrdina Perseus. Ten si pak nárokoval Andromedinu ruku. Přestože Andromeda už byla zaslíbena svému strýci Fíneovi, Kefeus svolil. Nakonec došlo na svatební hostině k boji mezi Perseem a Fíneem. V průběhu tohoto boje nastavil Perseus Fíneovi hlavu Medúsy. Ten na místě zkameněl.

    Kefeus, Kasiopeja, Andromeda, Perseus a netvor Kétos (Velryba) byli později přeneseni na oblohu jako souhvězdí.

Položky 1 až 10 z celkem 90

Stránka:
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. ...
  7. 9