Souhvězdí Had

Souhvězdí Had

Had leží na severní i jižní polokouli a je vidět odevšad. Jeho nejjasnější hvězda se jmenuje Unukalhai (arabsky: hadí krk). Jako jediné souhvězdí je rozdělen na dvě části: hlavu (na západě) a ocas (na východě) od sebe odděluje Hadonoš. Spolu s ním tvoří od starověku jeden celek a patří k nejstarším souhvězdím. Když IAU v roce 1930 stanovila hranice souhvězdí, zůstal Had navzdory rozdělení jedním souhvězdím. V ocase Hada leží Orlí mlhovina M16 se „Sloupy stvoření“, které v roce 1995 proslavil Hubbleův vesmírný dalekohled.

Mytologie

Řekové viděli v Hadonoši Asklépia, boha lékařství. Jeho rodiči byli Apollón, mimo jiné bůh léčení, mravnosti a hudby, a Korónis, vnučka boha války Area. Korónis, Apollónova milenka, však milovala smrtelníka Ischya a podváděla s ním Apollóna, ačkoli s Apollónem už byla těhotná. Apollón se to dozvěděl a způsobil smrt obou. Sám Apollón (podle jiného podání Hermés) zachránil dítě na poslední chvíli z hranice tím, že ho vyřízl z matčina lůna, a předal ho Cheirónovi, který Asklépia vychoval jako vlastního syna a naučil ho léčit a lovit. Jednoho dne mu had ukázal zvláštní léčivou bylinu: Na Krétě se královský syn utopil v nádobě s medem. Když se k mrtvému tělu plazil had, Asklépios ho zabil holí. Tu vylezl druhý had s léčivými bylinami a mrtvého hada jimi oživil. Asklépios položil byliny na mrtvého a i královský syn procitl. Později prý vzkřísil ještě syna hrdiny Thésea, který zahynul při pádu z vozu. S každým vzkříšením rostla nevole Háda, boha podsvětí, který se obával, že proud duší by mohl vyschnout. Stěžoval si u svého bratra Dia, který Asklépia srazil bleskem. Z hněvu nad tím zabil Apollón tři Kyklópy, kteří Diovi kovali blesky. Aby ho usmířil, učinil Zeus Asklépia nesmrtelným a přenesl ho i s hadem na nebeskou klenbu. Had představuje jeho lékařské umění; díky každoročnímu svlékání kůže a zdánlivému znovuzrození platí dodnes za jeho symbol.