Souhvězdí Vlk

Vlk (Lupus)
Vlk · Nejjasnější hvězda: α LupiZobrazit souhvězdí v registru hvězd

Přehled

Latinský název
Lupus (Lup)
Nejjasnější hvězda
α Lupi (α Lup)
Relativní jasnost
2,30 mag
Katalog Hipparcos
HIP 71860
Plocha
334 deg² (pořadí: 46 z 88)
Rektascenze
14h 17m 48s až 16h 08m 37s
Deklinace
-55° 34' 48'' až -29° 50' 16''
Sousední souhvězdí
Váhy, Hydra, Kentaur, Kružítko, Pravítko, Štír

Viditelnost

Severní oblohaBerlin
Jižní oblohaSydney
viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

Souhvězdí Vlk

Vlk je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je α Lupi. Naproti ní se nachází jeho druhá nejjasnější hvězda, β Lupi. β Lupi je horká modrobílá hvězda o hmotnosti zhruba devíti Sluncí. Ve vzdálené budoucnosti, až jí v jádře dojde vodík, se nafoukne v červeného veleobra. Pak bude mít Vlk, kterého Kentaur zdánlivě nabodává na kopí, červenou tlapu.

Historie a mytologie

Souhvězdí Vlka znají lidé již od starověku. V průběhu tisíciletí spojovaly nejrůznější národy s tímto souhvězdím nejrůznější příběhy a mytologie. Arabům bylo souhvězdí známo jako lvice nebo leopard, Syřanům v údolí Eufratu jako Zibu (zvíře smrti), Řekům jako Thérion (divoké zvíře) a Římanům jako Bestia (bestie). Ve starověku bylo souhvězdí navíc často spojováno se souhvězdím Kentaura. Ten prý položil obětní zvíře, které napíchl na kopí, na oltář (souhvězdí Oltář). K tomu však neexistuje žádná antická mytologie, takže se tento mýtus v průběhu času neudržel. Nejpozději když francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille (1713–1762) umístil souhvězdí Pravítka mezi souhvězdí Kentaura a souhvězdí Oltáře, tento mýtus definitivně zmizel.

Babyloňanům (v dnešním Iráku) bylo naproti tomu souhvězdí známo jako Ur-Idim (vzteklý pes). Z písemností z doby kolem roku 2000 př. n. l. se dochovala zaklínadla, která měla chránit před kousnutím Ur-Idima. Kousnutí Ur-Idima prý vyvolávalo smrtelnou nemoc, za níž se s největší pravděpodobností skrývala vzteklina.

V roce 1603, v době renesance, definoval německý astronom Johann Bayer souhvězdí ve svém hvězdném atlasu Uranometria definitivně jako Vlka. Poprvé ho nakreslil v jeho dnešní podobě. Bayer však mnoho postav kreslil zezadu místo zepředu, takže starší popisy hvězd jako „pravá ruka“ nebo „levá noha“ už k jeho obrazům neseděly.