Přehled
- Latinský název
- Norma (Nor)
- Nejjasnější hvězda
- γ² Normae (γ² Nor)
- Relativní jasnost
- 4,02 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 80000
- Plocha
- 165 deg² (pořadí: 74 z 88)
- Rektascenze
- 15h 12m 14s až 16h 36m 08s
- Deklinace
- -60° 26' 08'' až -42° 16' 03''
- Sousední souhvězdí
- Štír, Vlk, Kružítko, Jižní trojúhelník, Oltář
Viditelnost
Souhvězdí Pravítko
Pravítko je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je γ² Normae. Souhvězdí nemá žádné hvězdy s označením alfa (α) a beta (β), protože ty byly v 19. století přiřazeny k souhvězdí Štíra. Tyto hvězdy dnes nesou označení N a H Scorpii. Souhvězdí Pravítka leží západně od Štíra a východně od Kentaura. Za Mléčnou dráhou se zde skrývá kupa galaxií v Pravítku ve vzdálenosti asi 220 milionů světelných let. Leží v centru „Velkého atraktoru“, obrovského nahromadění hmoty, které přitahuje naši Mléčnou dráhu.
Historie
Francouzský teolog Nicolas-Louis de Lacaille, který zasvětil svůj život astronomii, geodézii a matematice, zavedl 14 nových souhvězdí jižní polokoule. V roce 1750 se vydal na čtyřletou cestu k mysu Dobré naděje, aby zde mimo jiné pozoroval souhvězdí jižní oblohy. Přitom katalogizoval téměř 10 000 hvězd. Svá nová souhvězdí pojmenoval Nicolas-Louis de Lacaille většinou podle technických přístrojů. Tak vznikla souhvězdí Sochař, Pec, Rydlo, Vývěva, Malíř, Mikroskop, Síť, Oktant, Hodiny, Kompas, Tabulová hora, Dalekohled, Pravítko a Kružítko. Kromě toho rozdělil velké antické souhvězdí lodi Argo na tři souhvězdí: Lodní kýl, Lodní záď a Plachty. Jeho hvězdný katalog jižní oblohy vyšel v roce 1763, rok po jeho smrti, pod názvem „Coelum Australe Stelliferum“. Jeho 14 novým souhvězdím je společné, že se skládají z poměrně slabých hvězd.
Nicolas-Louis de Lacaille vytvořil souhvězdí Pravítka z hvězd, které původně patřily k souhvězdím Vlka a Oltáře. Pojmenoval ho „Norma et Regula“. Představuje úhelník a pravítko. Tyto nástroje tehdy používali kreslíři, zeměměřiči a řemeslníci. Jméno souhvězdí bylo později zkráceno na „Norma“.
