Souhvězdí Kasiopeja

Souhvězdí Kasiopeja

Souhvězdí Kasiopeja je souhvězdí severní polokoule. Souhvězdí je cirkumpolární vzhledem k severnímu pólu. To znamená, že jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu z Berlína nikdy nezapadají. Souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je α Cassiopeiae, která nese arabské jméno Schedar (hruď). Pět nejjasnějších hvězd tvoří dohromady nepravidelné W. Vedle sedmi hvězd Velkého vozu je to druhé nejvýraznější seskupení hvězd severní oblohy. Kasiopeja a Velký vůz se výborně hodí k orientaci na noční obloze, protože mezi nimi se nachází Polárka. Této hvězdě připadá zcela zvláštní úloha. Díky své poloze téměř přesně nad zeměpisným severním pólem je jedinou hvězdou severní polokoule, která stojí stále na stejném místě oblohy.

Mytologie

Král Kefeus byl podle řecké mytologie králem Etiopie. Byl potomkem nymfy Íó, která byla Diovou milenkou. Kefeus byl ženatý s ješitnou Kasiopejou, která se všude chlubila, že je ještě krásnější než Nereovny, padesát dcer mořského boha Nerea. Mořský bůh Poseidón, který měl za manželku jednu z Nereoven, poté poslal k pobřeží Kefeovy říše mořskou obludu Kétos. Kefeus se s prosbou o pomoc obrátil na Ammónovu věštírnu. Věštírna mu přikázala, aby svou dceru Andromedu přikoval ke skále a obětoval ji obludě. Jen tak prý bude možné zastavit pustošení u jeho pobřeží. Ve svém zoufalství se Kefeus řídil radou věštírny. Andromedu však na poslední chvíli zachránil hrdina Perseus. Ten si pak nárokoval Andromedinu ruku. Přestože Andromeda už byla zaslíbena svému strýci Fíneovi, Kefeus svolil. Nakonec došlo na svatební hostině k boji mezi Perseem a Fíneem. V průběhu tohoto boje nastavil Perseus Fíneovi hlavu Medúsy. Ten na místě zkameněl.

Kefeus, Kasiopeja, Andromeda, Perseus a netvor Kétos (Velryba) byli později přeneseni na oblohu jako souhvězdí. Za trest za svou ješitnost krouží Kasiopeja na svém trůnu věčně kolem nebeského pólu a občas přitom visí hlavou dolů.