Přehled
- Latinský název
- Corona Borealis (CrB)
- Nejjasnější hvězda
- Alphecca (α CrB)
- Relativní jasnost
- 2,22 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 76267
- Plocha
- 179 deg² (pořadí: 73 z 88)
- Rektascenze
- 15h 16m 04s až 16h 25m 07s
- Deklinace
- +25° 32' 17'' až +39° 42' 42''
- Sousední souhvězdí
- Herkules, Pastýř, Had
Viditelnost
Souhvězdí Severní koruna
Severní koruna je malé, ale velmi výrazné souhvězdí severní polokoule. Jeho nejjasnější hvězda nese arabské jméno Alphecca („zlomený“, míněn je přerušený prstenec hvězd). Nápadný půlkruh ze sedmi hvězd lze snadno najít pomocí Pastýře: jeho nejjasnější hvězda, oranžový Arktur, je nejjasnější hvězdou severní oblohy. Asi dvě dlaně dále vlevo na nebeské klenbě se nachází Severní koruna.
Historie
Toto seskupení hvězd bylo v průběhu staletí vykládáno velmi rozdílně. Jeden ze spolupracovníků Johanna Bayera (německého astronoma 17. století) v něm viděl Kristovu trnovou korunu a jeden benediktinský mnich korunu salcburského arcibiskupa. Peršané a Arabové v něm naproti tomu viděli žebrákovu misku nebo rozbitý talíř, Číňané řetízek mincí, Aboridžinci bumerang a jeden brazilský indiánský kmen v něm prý rozpoznal pásovce.
Mytologie
Ariadna byla dcerou krétského krále Mínóa. Její nevlastní bratr Mínotauros, napůl člověk a napůl býk, vzešel z poměru její matky s býkem a Mínós ho po narození zavřel do labyrintu pod palácem. Labyrint byl postaven tak, že nikdo, kdo do něj vstoupil, už nikdy nenašel cestu ven. Každých devět let musely Athény posílat mocné Krétě jako daň sedm panen a sedm jinochů, které Mínós obětoval Mínotaurovi. Théseus, athénský následník trůnu, se dobrovolně nabídl jako oběť, aby Mínotaura zabil. Když Théseus dorazil na Krétu, Ariadna se do něj okamžitě bezhlavě zamilovala. Nabídla mu pomoc a opatřila mu klubko vlny. Théseus přivázal konec nitě u vchodu do labyrintu, zabil Mínotaura a pomocí nitě se skutečně dostal zpět. Ariadna, která tím zradila svého otce, s Théseem odplula. Když však dorazili na řecký ostrov Naxos, Théseus ji opustil. Když tam osaměle seděla, spatřil ji bůh Dionýsos (mimo jiné bůh vína, radosti a plodnosti). Okamžitě se do krásné Ariadny zamiloval a na místě si ji vzal. Na svatbě měla Ariadna na hlavě zcela zvláštní korunu. Zhotovil ji Héfaistos, bůh ohně, a byla posázena drahokamy z Indie. Po jejich sňatku hodil bůh Dionýsos korunu radostí na nebe, kde se její klenoty proměnily v třpytivé hvězdy.
