Přehled
- Latinský název
- Sextans (Sex)
- Nejjasnější hvězda
- α Sextantis (α Sex)
- Relativní jasnost
- 4,49 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 49641
- Plocha
- 314 deg² (pořadí: 47 z 88)
- Rektascenze
- 9h 41m 05s až 10h 51m 30s
- Deklinace
- -11° 39' 44'' až +6° 25' 58''
- Sousední souhvězdí
- Lev, Hydra, Pohár
Viditelnost
Souhvězdí Sextant
Sextant je souhvězdí severní i jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je α Sextantis, kterou však lze pouhým okem pozorovat jen pod tmavou oblohou. Souhvězdí se na nebeské klenbě nejlépe vyhledá s pomocí hvězdy Regulus. Regulus je nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva. Jižně od Regulu se nachází nejjasnější hvězda souhvězdí Sextantu, α Sextantis.
Historie
Johannes Hevelius (1611–1687) byl astronom z Gdaňsku, který tehdy patřil k Polskému království, a zakladatel kartografie Měsíce. Souhvězdí Sextantu vytvořil teprve v roce 1687, krátce před svou smrtí, pro svůj hvězdný atlas „Firmamentum Sobiescianum“. Zvěčnil tak svůj oblíbený přístroj k měření poloh hvězd. Ačkoli již byl dalekohled vynalezen, Johannes Hevelius až do konce života prosazoval zkoumání nebeské klenby pouhým okem. Sextant je zaměřovací přístroj. Lze jím měřit úhlové vzdálenosti až do 60 stupňů, tedy přesně jednu šestinu (lat. sextans) plného kruhu. K měření a mapování Měsíce však i Hevelius používal dalekohled. Jeho hvězdný atlas vyšel až po jeho smrti. Jeho druhá žena Elisabeth Koopmanová, která s Johannesem Heveliem za jeho života spolupracovala na výzkumu, jeho dílo dokončila a v roce 1690 vydala. Souhvězdí nově zavedená Johannesem Heveliem leží všechna v oblastech s poměrně slabými hvězdami. Jde o tato souhvězdí: Ještěrka, Lištička, Honicí psi, Malý lev, Rys, Štít a Sextant. Jeho žena Elisabeth Koopmanová byla jednou z prvních žen, jejichž přínos k astronomii byl uznán. Dodnes je považována za matku měsíčních map.
