Přehled
- Latinský název
- Mensa (Men)
- Nejjasnější hvězda
- α Mensae (α Men)
- Relativní jasnost
- 5,09 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 29271
- Plocha
- 153 deg² (pořadí: 75 z 88)
- Rektascenze
- 3h 12m 56s až 7h 36m 52s
- Deklinace
- -85° 15' 41'' až -69° 44' 48''
- Sousední souhvězdí
- Mečoun, Malý vodní had, Oktant, Chameleón, Létající ryba
Viditelnost
Souhvězdí Tabulová hora
Tabulová hora je souhvězdí jižní polokoule. Souhvězdí je cirkumpolární vzhledem k jižnímu pólu. To znamená, že jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu ze Sydney nikdy nezapadají. Souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem. Jeho nejjasnější hvězdou je α Mensae, která má zdánlivou hvězdnou velikost pouhých 5,09 mag. Pouhým okem je viditelná jen za dobrých podmínek. Tabulová hora je nejslabší souhvězdí oblohy. Jako orientační pomůcka k nalezení tohoto souhvězdí slouží Velký Magellanův oblak (LMC), trpasličí galaxie ve vzdálenosti asi 160 000 světelných let s mnoha miliardami hvězd. Malou částí zasahuje Velký Magellanův oblak do souhvězdí Tabulové hory. Jeho největší část však leží v souhvězdí Mečouna.
Historie
Francouzský teolog Nicolas-Louis de Lacaille, který zasvětil svůj život astronomii, geodézii a matematice, zavedl 14 nových souhvězdí jižní polokoule. V roce 1750 se vydal na čtyřletou cestu k mysu Dobré naděje, aby zde mimo jiné pozoroval souhvězdí jižní oblohy. Přitom katalogizoval téměř 10 000 hvězd. Svá nová souhvězdí pojmenoval Nicolas-Louis de Lacaille většinou podle technických přístrojů. Tak vznikla souhvězdí Sochař, Pec, Rydlo, Vývěva, Malíř, Mikroskop, Síť, Oktant, Hodiny, Kompas, Tabulová hora, Dalekohled, Pravítko a Kružítko. Kromě toho rozdělil velké antické souhvězdí lodi Argo na tři souhvězdí: Lodní kýl, Lodní záď a Plachty. Jeho hvězdný katalog jižní oblohy vyšel v roce 1763, rok po jeho smrti, pod názvem „Coelum Australe Stelliferum“. Jeho 14 novým souhvězdím je společné, že se skládají z poměrně slabých hvězd.
Nicolas-Louis de Lacaille zkoumal hvězdy jihu z Kapského Města a Stolovou horu s mraky nad ní zvěčnil v souhvězdí Tabulové hory. V jihoafrickém létě (v prosinci) lze přírodní podívanou kolem Stolové hory obdivovat nejlépe. V té době leží nad horou tenká vrstva mraků, která jako by na severní a západní straně stékala po strmých svazích dolů. Tento jev místní obyvatelé nazývají „Tablecloth“ (ubrus).
