Souhvězdí Kefeus

Souhvězdí Kefeus

Souhvězdí Kefeus je souhvězdí severní polokoule. Souhvězdí je cirkumpolární vzhledem k severnímu pólu. To znamená, že jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu z Berlína nikdy nezapadají. Souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem.

Jeho nejjasnější hvězdy tvoří tvar domu se špičatou střechou. Nejjasnější z nich je α Cephei, která nese arabské jméno Alderamin (pravá paže). Souhvězdí představuje krále Kefea. Alderamin však na dnešních vyobrazeních již neoznačuje jeho pravou paži, nýbrž pravé rameno. Hvězda δ Cephei dala jméno cefeidám. Tyto pulzující hvězdy se zjasňují a slábnou tím pomaleji, čím více světla vyzařují (δ Cephei: 5,4 dne). Pomocí nich se měří vzdálenosti až k jiným galaxiím.

Mytologie

Král Kefeus byl podle řecké mytologie králem Etiopie. Byl potomkem nymfy Íó, která byla Diovou milenkou. Kefeus byl ženatý s ješitnou Kasiopejou, která se všude chlubila, že je ještě krásnější než Nereovny, padesát dcer mořského boha Nerea. Mořský bůh Poseidón, který měl za manželku jednu z Nereoven, poté poslal k pobřeží Kefeovy říše mořskou obludu Kétos. Kefeus se s prosbou o pomoc obrátil na Ammónovu věštírnu. Věštírna mu přikázala, aby svou dceru Andromedu přikoval ke skále a obětoval ji obludě. Jen tak prý bude možné zastavit pustošení u jeho pobřeží. Ve svém zoufalství se Kefeus řídil radou věštírny. Andromedu však na poslední chvíli zachránil hrdina Perseus. Ten si pak nárokoval Andromedinu ruku. Přestože Andromeda už byla zaslíbena svému strýci Fíneovi, Kefeus svolil. Nakonec došlo na svatební hostině k boji mezi Perseem a Fíneem. V průběhu tohoto boje nastavil Perseus Fíneovi hlavu Medúsy. Ten na místě zkameněl.

Kefeus, Kasiopeja, Andromeda, Perseus a netvor Kétos (Velryba) byli později přeneseni na oblohu jako souhvězdí.