Přehled
- Latinský název
- Caelum (Cae)
- Nejjasnější hvězda
- α Caeli (α Cae)
- Relativní jasnost
- 4,46 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 21770
- Plocha
- 125 deg² (pořadí: 81 z 88)
- Rektascenze
- 4h 19m 32s až 5h 05m 01s
- Deklinace
- -48° 44' 18'' až -27° 01' 30''
- Sousední souhvězdí
- Zajíc, Eridanus, Hodiny, Mečoun, Malíř, Holubice
Viditelnost
Souhvězdí Rydlo
Rydlo je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je α Caeli, která má zdánlivou hvězdnou velikost pouhých 4,46 mag. Souhvězdí se nachází mezi řekou Eridanus na západě, Zajícem na severu a Holubicí na východě.
Historie
Francouzský teolog Nicolas-Louis de Lacaille, který zasvětil svůj život astronomii, geodézii a matematice, zavedl 14 nových souhvězdí jižní polokoule. V roce 1750 se vydal na čtyřletou cestu k mysu Dobré naděje, aby zde mimo jiné pozoroval souhvězdí jižní oblohy. Přitom katalogizoval téměř 10 000 hvězd. Svá nová souhvězdí pojmenoval Nicolas-Louis de Lacaille většinou podle technických přístrojů. Tak vznikla souhvězdí Sochař, Pec, Rydlo, Vývěva, Malíř, Mikroskop, Síť, Oktant, Hodiny, Kompas, Tabulová hora, Dalekohled, Pravítko a Kružítko. Kromě toho rozdělil velké antické souhvězdí lodi Argo na tři souhvězdí: Lodní kýl, Lodní záď a Plachty. Jeho hvězdný katalog jižní oblohy vyšel v roce 1763, rok po jeho smrti, pod názvem „Coelum Australe Stelliferum“. Jeho 14 novým souhvězdím je společné, že se skládají z poměrně slabých hvězd.
Rydlo mělo původně představovat dvojici zkřížených rycích nástrojů, které Nicolas-Louis de Lacaille zaznamenal pod francouzským názvem „Les Burins“ a které měly připomínat nástroj mědirytce. Později však jedno z obou rydel zmizelo a název souhvězdí byl polatinštěn na „Caelum“.
