Přehled
- Latinský název
- Cygnus (Cyg)
- Nejjasnější hvězda
- Deneb (α Cyg)
- Relativní jasnost
- 1,25 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 102098
- Plocha
- 804 deg² (pořadí: 16 z 88)
- Rektascenze
- 19h 07m 30s až 22h 03m 03s
- Deklinace
- +27° 43' 57'' až +61° 21' 28''
- Sousední souhvězdí
- Kefeus, Drak, Lyra, Lištička, Pegas, Ještěrka
Viditelnost
Souhvězdí Labuť
Labuť je souhvězdí severní polokoule. Souhvězdí je částečně cirkumpolární vzhledem k severnímu pólu. To znamená, že některé jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu z Berlína nikdy nezapadají. Část souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem. Labuti se často říká také „Severní kříž“. Její nejjasnější hvězdou je α Cygni s arabským jménem Deneb (ocas). Deneb patří spolu s Vegou, nejjasnější hvězdou Lyry, a Altairem, nejjasnější hvězdou Orla, ke slavnému Letnímu trojúhelníku, jednoduchému seskupení hvězd na severní obloze. Asi za 8 000 let bude Polárkou Deneb. V současnosti je jí Polaris v souhvězdí Malého medvěda. Protože stojí téměř přesně nad zeměpisným severním pólem, zůstává jako jediná hvězda severní polokoule stále na stejném místě oblohy. Kvůli kolísání zemské osy jí však tato zvláštnost navždy nezůstane. Na krku Labutě leží Cygnus X-1. Byl to první objekt, který astronomové zařadili mezi černé díry. S hmotností zhruba 21 Sluncí odsává plyn z průvodní hvězdy.
Mytologie
V řeckých pověstech se Zeus, otec bohů, mimo jiné proměňuje v labuť, aby se nepoznán přiblížil krásným ženám. Jedna z těchto pověstí vypráví o blížencích Kastorovi a Polluxovi. Jejich matka Léda, královna Sparty, jednoho dne podlehla kouzlu Dia, který ji navštívil v podobě labutě. Téže noci však spala i se svým manželem, králem Tyndareem. Léda porodila čtyři děti, dvě od Dia, a tedy nesmrtelné, a dvě od Tyndarea. Pollux byl synem Dia, Kastor synem Tyndarea. Nerozluční bratři se stali vynikajícími bojovníky a společně prožili hrdinská dobrodružství. Ve sporu s bratranci Kastor zahynul, načež Pollux požádal Dia, aby se směl o svou nesmrtelnost s bratrem rozdělit. Od té doby trávili dny střídavě v Hádu, v podsvětí, a na Olympu, hoře bohů. Za svou bratrskou lásku byli oba, navěky v pevném objetí, umístěni na nebe.
Jiné podání vypráví o Faethónovi, synovi boha slunce Hélia. Vypůjčil si sluneční vůz svého otce, jeho bujará jízda však způsobila, že se vůz vymkl kontrole a Zemi hrozilo, že shoří. Zeus ho na poslední chvíli zabil bleskem, načež se Faethón zřítil do řeky Eridanos. Faethónův přítel král Kyknos byl z toho nekonečně smutný a od té doby sklesle bloudil po břehu Eridanu. Bohové se nad ním nakonec slitovali a umístili Kykna v podobě labutě na nebe.
