Přehled
- Latinský název
- Corona Australis (CrA)
- Nejjasnější hvězda
- Alfecca Meridiana (α CrA)
- Relativní jasnost
- 4,22 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 94114
- Plocha
- 128 deg² (pořadí: 80 z 88)
- Rektascenze
- 17h 58m 30s až 19h 19m 05s
- Deklinace
- -45° 30' 59'' až -36° 46' 43''
- Sousední souhvězdí
- Střelec, Štír, Oltář, Dalekohled
Viditelnost
Souhvězdí Jižní koruna
Jižní koruna je malé a velmi nenápadné souhvězdí jižní polokoule. Nejjasnější hvězda souhvězdí nese jméno Alfecca Meridiana. Část tohoto jména je pravděpodobně staroarabského původu a znamená zhruba „zlomený“, tedy přerušený prstenec hvězd.
Souhvězdí se nachází jižně, těsně vedle souhvězdí Střelce, v blízkosti takzvaného „Teapotu“. V anglicky mluvících zemích se nejjasnějším hvězdám souhvězdí Střelce říká také Čajová konvice, protože skutečně tvoří tento tvar. Pod Čajovou konvicí lze souhvězdí Jižní koruny snadno rozpoznat.
Mytologie
Vlastní antická pověst o Jižní koruně se nedochovala; teprve později byla spojena s Dionýsem a jeho matkou Semelé. Semelé byla dcerou thébského krále Kadma. Otec bohů Zeus s ní za každou cenu chtěl navázat poměr, a proto na sebe vzal podobu smrtelníka. Když se to dozvěděla jeho manželka Héra, proměnila se v Semelinu sousedku a zasela v ní pochybnosti o jejím milenci. Semelé byla mezitím v šestém měsíci těhotenství a po rozhovoru se sousedkou vyzvala svého milence, aby jí ukázal svou pravou podobu. Když to však Zeus odmítl, vykázala ho ze svého lože. Rozhněván se jí pak ukázal v celé své božské velikosti. Semelé přitom zasáhl blesk, padla k zemi a uhořela. Nenarozené dítě bylo až do porodu všito do Diova stehna. Tím dítětem byl Dionýsos (mimo jiné bůh vína, radosti, plodnosti a šílenství). Říká se mu také „dvakrát zrozený“. Když Zeus po třech měsících své stehno opět otevřel, došlo k jeho „druhému zrození“, jímž byla založena i jeho božskost a nesmrtelnost. Během svého života vzdoroval hrůzám podsvětí, aby zachránil duši své matky. Bohové nakonec svolili, že duši jeho matky vysvobodí, a umístili ji jako myrtový věnec na nebeskou klenbu. Z jejího věnce se stalo souhvězdí Jižní koruny. Bůh Dionýsos bývá často spojován také s myrtou, stálezeleným keřem ze Středomoří. Jeho stoupenci zpravidla nosili na hlavách myrtové věnce a z vděčnosti za záchranu duše své matky zanechal v Hádu myrty.
Bůh Dionýsos byl ženatý s Ariadnou, dcerou krétského krále Mínóa. Na jejich svatbě měla Ariadna na hlavě zcela zvláštní korunu. Zhotovil ji Héfaistos, bůh ohně, a byla posázena drahokamy z Indie. Po jejich sňatku hodil bůh Dionýsos korunu radostí na nebe, kde se její klenoty proměnily v třpytivé hvězdy a vytvořily souhvězdí Severní koruny.
