Souhvězdí Andromeda

Souhvězdí Andromeda

Souhvězdí Andromeda je souhvězdí severní polokoule. Souhvězdí je částečně cirkumpolární vzhledem k severnímu pólu. To znamená, že některé jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu z Berlína nikdy nezapadají. Část souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je α Andromedae, která nese jméno Sirrah nebo Alpheratz. Obě jména jsou odvozena z arabského výrazu Al Surrat al Faras (koňský pupek). Jméno pochází z toho, že hvězda byla na starších hvězdných mapách přiřazována k souhvězdí Pegasa.

Nejslavnějším objektem tohoto souhvězdí je Mlhovina v Andromedě (M 31). Mlhovina v Andromedě je samostatná galaxie. Její světlo k nám putovalo zhruba 2,5 milionu let. Mlhovina v Andromedě patří k nejvzdálenějším objektům, které lze ještě rozpoznat pouhým okem. Galaxie, v níž se nachází Země, je Mléčná dráha.

Mytologie

Král Kefeus byl podle řecké mytologie králem Etiopie. Byl potomkem nymfy Íó, která byla Diovou milenkou. Kefeus byl ženatý s ješitnou Kasiopejou, která se všude chlubila, že je ještě krásnější než Nereovny, padesát dcer mořského boha Nerea. Mořský bůh Poseidón, který měl za manželku jednu z Nereoven, poté poslal k pobřeží Kefeovy říše mořskou obludu Kétos. Kefeus se s prosbou o pomoc obrátil na Ammónovu věštírnu. Věštírna mu přikázala, aby svou dceru Andromedu přikoval ke skále a obětoval ji obludě. Jen tak prý bude možné zastavit pustošení u jeho pobřeží. Ve svém zoufalství se Kefeus řídil radou věštírny. Andromedu však na poslední chvíli zachránil hrdina Perseus. Ten si pak nárokoval Andromedinu ruku. Přestože Andromeda už byla zaslíbena svému strýci Fíneovi, Kefeus svolil. Nakonec došlo na svatební hostině k boji mezi Perseem a Fíneem. V průběhu tohoto boje nastavil Perseus Fíneovi hlavu Medúsy. Ten na místě zkameněl.

Kefeus, Kasiopeja, Andromeda, Perseus a netvor Kétos (Velryba) byli později přeneseni na oblohu jako souhvězdí.