Přehled
- Latinský název
- Puppis (Pup)
- Nejjasnější hvězda
- Naos (ζ Pup)
- Relativní jasnost
- 2,21 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 39429
- Plocha
- 673 deg² (pořadí: 20 z 88)
- Rektascenze
- 6h 03m 00s až 8h 27m 58s
- Deklinace
- -51° 06' 09'' až -11° 15' 08''
- Sousední souhvězdí
- Jednorožec, Velký pes, Holubice, Malíř, Lodní kýl, Plachty, Kompas, Hydra
Viditelnost
Souhvězdí Lodní záď
Lodní záď je souhvězdí jižní polokoule. Až do 18. století patřilo toto souhvězdí k souhvězdí mocné lodi Argo. V roce 1756 rozdělil Nicolas-Louis de Lacaille loď Argo na hvězdné mapě na tři části: kýl (Carina), záď (Puppis) a plachty (Vela) lodi. Definitivně bylo rozdělení stanoveno v roce 1763 v jeho hvězdném katalogu.
Mytologie
Loď Argo a Argonauti (1. část) – Iásón byl řecký polobůh, héros (řecky hrdina). Jeho dědem byl Krétheus, zakladatel Iólku, starověkého města v řecké Thesálii (dnešní Volos). Krétheus měl se svou ženou Týró tři syny: Aisóna, Pherése a Amytháóna. Aisón byl jako prvorozený právoplatným dědicem trůnu. Se svou ženou Polymédé (vnučkou boha Herma a dcerou Autolyka, mistra zlodějů řecké mytologie) měl Aisón syna jménem Iásón. Aisónova smrtelná matka Týró však měla před svatbou milostný poměr s Poseidónem (bohem moře a bratrem Dia). Z něj vzešla dvojčata Peliás a Néleus, Iásónovi strýcové. Peliás byl posedlý mocí a usiloval o samovládu nad Thesálií. Po Kréthově smrti svrhl Peliás Aisóna z trůnu a uvěznil ho v jeskyni. Poté ho věštírna varovala, aby se měl na pozoru před místním obyvatelem Iólku, který bude mít jen jeden střevíc. Iásón mezitím pobýval v pohoří Pélion, kde ho vychovával a vzdělával kentaur Cheirón. Když Peliás svolal lid k obětní slavnosti na počest svého otce Poseidóna, vydal se na cestu i Iásón, aby uplatnil svůj nárok na trůn. Cestou potkal bohyni Héru (manželku Dia) v podobě staré ženy, která ho požádala, aby ji přenesl přes řeku. Přitom Iásón ztratil jeden střevíc. Peliás v něm poznal naplnění věštby. Nabídl Iásónovi trůn, pokud mu přinese zlaté rouno (pověst o souhvězdí Berana). Peliás přitom věřil, že svého synovce už nikdy neuvidí, neboť rouno se nacházelo v Kolchidě (krajině mezi Kavkazem a východním břehem Černého moře) a střežil ho drak. Pro plavbu přes Černé moře potřeboval Iásón nejrychlejší loď, jakou kdy svět viděl. Argose, syna Frixova, pověřil stavbou lodi, která dostala jméno po něm. Frixos kdysi uprchl před svým otcem na hřbetě zlatého berana (souhvězdí Beran), nositele zlatého rouna.
Druhá část mýtu je popsána u souhvězdí Lodní kýl.
