Přehled
- Latinský název
- Scutum (Sct)
- Nejjasnější hvězda
- α Scuti (α Sct)
- Relativní jasnost
- 3,81 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 91117
- Plocha
- 109 deg² (pořadí: 84 z 88)
- Rektascenze
- 18h 21m 36s až 18h 59m 10s
- Deklinace
- -15° 56' 37'' až -3° 50' 01''
- Sousední souhvězdí
- Had, Střelec, Orel
Viditelnost
Souhvězdí Štít
Štít je souhvězdí jižní polokoule. Jeho nejjasnější hvězdou je α Scuti. Leží jihozápadně od dvanácté nejjasnější hvězdy nebeské klenby, hvězdy Altair v souhvězdí Orla.
Souhvězdí Štítu leží uprostřed Mléčné dráhy a obsahuje mnoho otevřených hvězdokup (skupin stovek hvězd). Nejznámější otevřenou hvězdokupou tohoto souhvězdí je M11, takzvaná hvězdokupa Divoká kachna. Šestipalcovým dalekohledem lze zřetelně rozeznat její obrys ve tvaru písmene V s jasnou vedoucí hvězdou na špičce. Britský astronom William Henry Smyth v tomto útvaru roku 1844 viděl „hejno divokých kachen“. Hvězdokupa obsahuje zhruba 2 900 hvězd a je vzdálena asi 6 100 světelných let.
Historie
Souhvězdí zavedl Johannes Hevelius (1611–1687), astronom a zakladatel kartografie Měsíce, pod názvem „Scutum Sobiescianum“ (Sobieského štít) roku 1684 v lipském učeném časopise „Acta Eruditorum“. Mělo připomínat polského krále Jana III. Sobieského a jeho strategické zásluhy v boji Poláků proti Osmanské říši před branami Vídně (bitva u Kahlenbergu, 12. září 1683). Král Jan III. Sobieski tehdy osvobodil Vídeň z dvouměsíčního tureckého obležení. Je to jediné dochované souhvězdí s politickým pozadím. Mezi 88 souhvězdí však bylo přijato jen v odpolitizované podobě. Proto byl název souhvězdí zkrácen na „Scutum“ (štít).
