Souhvězdí Hydra

Souhvězdí Hydra

Hydra je souhvězdí jižní polokoule. Je největším a nejdelším ze všech 88 souhvězdí a vine se přes čtvrtinu oblohy. Její nejjasnější hvězdou je α Hydrae s arabským jménem Alphard (osamělý), protože v její blízkosti nestojí žádná další jasná hvězda.

Navzdory své velikosti je Hydra spíše nenápadná. Její hlavu tvořenou pěti hvězdami však lze najít docela snadno, prodloužíme-li spojnici mezi Castorem a Polluxem v souhvězdí Blíženců.

Mytologie

Souhvězdí je spojeno se dvěma pověstmi. Nejznámější z nich vypráví o netvoru Hydře, hadovi s devíti hlavami, z nichž prostřední byla nesmrtelná. Protože Hydra šířila smrt a zkázu, byl vyslán Herkules, aby ji zabil. Za každou useknutou hlavu jí však narostly dvě nové. Héra, Diova manželka, navíc poslala obrovského raka, aby se zbavila nemanželského potomka svého muže. Herkules raka rozšlápl a Héra ho umístila na nebe (souhvězdí Rak). Nakonec Herkules Hydru přemohl s pomocí svého vozataje Iolaa, který každý pahýl zapečetil ohněm. Nesmrtelnou hlavu Herkules pohřbil pod skálou. Své šípy namočil do jedovaté krve Hydry; měly mu později ještě dobře posloužit. Na nebeské klenbě byla Hydra zvěčněna jen se svou nesmrtelnou hlavou.

Druhá pověst vypráví o havranovi, vodním hadovi a poháru. Havran byl ptákem Apollóna, syna otce bohů Dia. Když chtěl Apollón přinést otci oběť, vyslal havrana s pozlaceným pohárem, aby přinesl čerstvou vodu z pramene. Cestou havran zahlédl fíkovník s ještě nezralými plody. Přestože si měl pospíšit, nedokázal odolat a čekal několik dní, dokud fíky nedozrály. Přejedený a hledaje výmluvu popadl vodního hada a tvrdil Apollónovi, že mu zatarasil cestu k prameni. Apollón lež prohlédl a za trest mu vzal schopnost pít v době, kdy zrají fíky. Pak umístil havrana, vodního hada a pohár na nebe.