Souhvězdí Ještěrka

Souhvězdí Ještěrka

Ještěrka je souhvězdí severní polokoule. Souhvězdí je částečně cirkumpolární vzhledem k severnímu pólu. To znamená, že některé jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu z Berlína nikdy nezapadají. Část souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem. Jeho nejjasnější hvězda α Lacertae tvoří spolu s hvězdami β Lacertae a 4 Lacertae hlavu ještěrky.

Nejjasnější hvězda souhvězdí Ještěrky, α Lacertae, leží severovýchodně od nejjasnější hvězdy souhvězdí Labutě, hvězdy Deneb. Souhvězdí Labutě se často nazývá také „Severní kříž“. Jeho pět nejjasnějších hvězd tvoří kříž. Nejjasnější z těchto hvězd symbolizuje ocas labutě. Tato hvězda je dobrým výchozím bodem pro nalezení souhvězdí Ještěrky. Ještěrka se proslavila díky objektu BL Lacertae: Cuno Hoffmeister ho v roce 1929 považoval za proměnnou hvězdu. Ve skutečnosti jde o aktivní jádro galaxie vzdálené přibližně 900 milionů světelných let, podle něhož je dnes pojmenována celá třída takových objektů.

Historie

Souhvězdí Ještěrky tvoří poměrně slabé hvězdy. Nemají žádná zvláštní jména a k této části nebeské klenby se neváží ani žádné pověsti. Poprvé zavedl souhvězdí Ještěrky Johannes Hevelius (astronom a zakladatel kartografie Měsíce) v roce 1690 ve svém hvězdném atlasu „Firmamentum Sobiescianum“. Hevelius mu dal druhé jméno „Stellio“ podle hardunu (agamy hvězdnaté), druhu ještěrky. Toto druhé jméno se však neprosadilo.

Ani další návrhy na pojmenování tohoto souhvězdí se neprosadily. Francouzský astronom Augustin Royer chtěl toto souhvězdí již v roce 1679 na počest tehdejšího krále Ludvíka XIV. nazvat „Sceptrum (žezlo)“ nebo „ruka spravedlnosti“. Souhvězdí mělo symbolizovat ruku Justitie s francouzským žezlem.

V roce 1787 se německý astronom Johann Elert Bode pokusil postavit pomník nedlouho předtím zesnulému pruskému králi Fridrichu Velikému. Nazval souhvězdí „Honores Friderici (Fridrichova čest)“. Ani jeho návrh však neuspěl. Souhvězdí je dnes známo už jen jako Ještěrka.