Souhvězdí Páv

Páv (Pavo)
Páv · Nejjasnější hvězda: PeacockZobrazit souhvězdí v registru hvězd

Přehled

Latinský název
Pavo (Pav)
Nejjasnější hvězda
Peacock (α Pav)
Relativní jasnost
1,94 mag
Katalog Hipparcos
HIP 100751
Plocha
378 deg² (pořadí: 44 z 88)
Rektascenze
17h 40m 40s až 21h 32m 44s
Deklinace
-74° 58' 28'' až -56° 35' 19''
Sousední souhvězdí
Dalekohled, Oltář, Rajka, Oktant, Indián

Viditelnost

Severní oblohaBerlin
Jižní oblohaSydney
viditelnéčástečně viditelnéneviditelné22 hodin místního času, alespoň v jeden den v měsíci

Souhvězdí Páv

Páv je souhvězdí jižní polokoule. Souhvězdí je cirkumpolární vzhledem k jižnímu pólu. To znamená, že jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu ze Sydney nikdy nezapadají. Souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem. Jeho nejjasnější hvězda, α Pavonis, je známá také jako Peacock (páv) a svou působivou jasností představuje zářící oko páva.

Historie

Zatímco souhvězdí severní polokoule byla známa již od starověku a vycházejí z nejrůznějších mytologií, mnohá souhvězdí jižní polokoule zůstala dlouho bez jména. Teprve v 16. století se jim začala věnovat pozornost. V letech 1595 až 1597 zmapovali nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser (vrchní kormidelník) a Frederick de Houtman (bratr kapitána) z pověření Petra Plancia během jedné výpravy jižní oblohu. Pod dojmem zážitků ze své cesty do Východní Indie pojmenovali tucet souhvězdí: Chameleón, Moucha, Létající ryba, Indián, Jeřáb, Rajka, Páv, Fénix, Mečoun, Malý vodní had, Jižní trojúhelník a Tukan. Exotičtí pávi jihovýchodní Asie zanechali v nizozemských mořeplavcích tak silný dojem, že toto bájné zvíře poznali i na noční obloze. Johann Bayer převzal souhvězdí v roce 1603 do svého hvězdného atlasu Uranometria.

Mytologie

Páv je jedním z mála jižních souhvězdí, která mohou navazovat na řeckou mytologii. Píše se, že se Zeus zamiloval do Íó, dcery říčního boha Ínacha. Aby ji ukryl před svou žárlivou manželkou Hérou, proměnil ji v bílou krávu. Héra však plán prohlédla a vyžádala si krávu jako dar. Aby nevzbudil podezření, musel Zeus jejímu přání vyhovět. Héra nařídila obrovi Argovi, aby milenku jejího manžela neustále hlídal. Argos měl 100 očí, z nichž vždy spaly jen dvě. Zeus proto poslal svého syna Herma, aby Íó osvobodil. Ten Arga uspal hrou na flétnu a usekl mu hlavu. Íó mohla uprchnout a zakrátko získala zpět svou lidskou podobu. Na znamení zvláštní pocty umístila Héra Argovy oči do peří páva, protože v mytologickém světě byli pávi posvátnými zvířaty Héry. Jejich majestátní vzor je dodnes zvláštním znakem těchto zvířat.