Přehled
- Latinský název
- Camelopardalis (Cam)
- Nejjasnější hvězda
- β Camelopardalis (β Cam)
- Relativní jasnost
- 4,02 mag
- Katalog Hipparcos
- HIP 23522
- Plocha
- 757 deg² (pořadí: 18 z 88)
- Rektascenze
- 3h 15m 36s až 14h 27m 08s
- Deklinace
- +52° 39' 56'' až +86° 05' 51''
- Sousední souhvězdí
- Malý medvěd, Kefeus, Kasiopeja, Perseus, Vozka, Rys, Velká medvědice, Drak
Viditelnost
Souhvězdí Žirafa
Žirafa je souhvězdí severní polokoule. Souhvězdí je cirkumpolární vzhledem k severnímu pólu. To znamená, že jeho hvězdy jsou tak blízko nebeského pólu, že při pohledu z Berlína nikdy nezapadají. Souhvězdí je tam proto po celý rok nad obzorem.
Souhvězdí se nachází mezi výraznými souhvězdími Velké medvědice, Vozky a Kasiopeje a Polárkou v souhvězdí Malého medvěda, právě tam, kde se noční obloha zdá prázdná. Jen za optimálních podmínek může pozorný pozorovatel na tomto místě vůbec objevit pouhým okem několik málo hvězd.
Nejjasnější hvězdou souhvězdí je β Camelopardalis, která má zdánlivou hvězdnou velikost pouhých 4,02 mag. Už malým dalekohledem však lze rozpoznat, že β Camelopardalis je takzvaná optická dvojhvězda. Nažloutlá hlavní hvězda ve vzdálenosti zhruba 840 světelných let a bíle zářící průvodce jsou si blízko jen zdánlivě.
Historie
Nizozemský teolog, astronom a kartograf Petrus Plancius navrhl v roce 1612 nebeský glóbus, na němž bylo několik nových souhvězdí, která neobsahovala žádné jasné hvězdy.
Jacob Bartsch, který souhvězdí převzal v roce 1624, viděl v Žirafě velblouda, na němž Rebeka jela ke svému pozdějšímu manželovi Izákovi, druhorozenému synovi Abrahámovu (Gn 24). Ve starověku se žirafa považovala za křížence velblouda (velbloudí hlava) a leoparda (leopardí skvrny). Proto dodnes nese latinské jméno Camelopardalis.
