Labuť

Jedním z nevkrásnějších souhvězdí na noční obloze je na Labuť, také známá jako Cygnus. Velmi elegantní a široce rozevřená křídla se vznáší na Mléčné dráze. Vzhledem ke své podobě je často označována jako Severní kříž. Toto souhvězdí je jedno ze 48 starých souhvězdí zmíněných již Ptolemaiem. Vesmírný teleskop "Kepler" nedávno objevil další "Labuť" asi 2000 světelných let daleko v jiné sluneční soustavě, ve které se nachází šest planet.
 
Tvar a pozice:
Dvě řady krásných hvězd dělají úžasný dojem tohoto souhvězdí. Nejjasnější hvězda, Deneb, představuje ocas, a zbytek představuje labuť a její dlouhý, natažený krk. Labutí se táhne světlý pás Mléčné dráhy, a tak se v Labuti nacházejí velmi zajímavé oblasti pro pozorování.
 
Rektascenze: 19h 07m do 22h 03m
Deklinace: +27 až +61 stupňů
 
Nejjasnější hvězda: Deneb (Alpha Cygni)
 
Mytologie:
O řeckém bohovi Diovi se říká, že svedl Ledu poté, co se proměnila v Labuť. Bohové se často proměnovali ve zvířata, jelikož tak nebyli jako bohové okamžitě k rozpoznání. Leda byla manželka krále Sparty Tyndaruse, a spal s ní přes noc. Později nakladla dvě vejce, z nichž jedno mělo božskou podstatu, druhé vejce byl však člověk, a proto smrtelný. Z vejce s božskou podstatou se vylíhli krásná Helena a Pollux. O Heleně víme, že byla považována za nejkrásnější ženu své doby. Tato krása byla dokonce tak působivá, že každý muž, který uviděl Helenu, ji chtěl vlastnit. Dokonce ve dvanácti letech byla unesena Theseem a Pirithousem a pak osvobozena svými bratry. Z druhého vejce se vylíhla Klitajmestra a dvojčata, bratři Pollux a Castor. Na počest tohoto dvojího zplození byla Labuť na věky umístěna na nebi.
 
Nejvhodnější období pro pozorování: Léto
 
Sousední souhvězdí: Kefeus, Drak, Lyra, Ještěrka, Lištička, Pegas